Staňte se předplatitelem našich časopisů
mojepredplatne.cz

Blanka: Nezvládám péči o dítě, nemůžu spát a lituju, že jsem vůbec otěhotněla

Už nevím, co si s malou počít. (ilustrační foto)
Už nevím, co si s malou počít. (ilustrační foto)
Zdroj: Profimedia

Vždycky jsem toužila po miminku a když se mi konečně podařilo otěhotnět, byla jsem štěstím bez sebe. Byla jsem přesvědčená, že péči o dítě zvládnu levou zadní, ale to jsem se šeredně spletla. Jen co se malá narodila, prožívám nekonečné peklo. Jsem na pokraji sil. 

Radost vystřídalo zoufalství

S partnerem jsme spolu už několik let a dlouho jsme se snažili o miminko. Oba jsme skákali štěstím, když mi tenkrát těhotenský test ukázal, že jsem těhotná. Připravovali jsme se na příchod miminka na svět, nakupovali jsme výbavičku, sháněli oblečení. Jenže moje obrovské těšení se okamžitě opadlo, jen co malá přišla na svět. 

Možná jsem to mateřství dost podcenila. Vždycky jsem se posmívala ženám po porodu, které říkaly, jak náročné starání se o dítě je. Nevěřila jsem jim to a sama si to představovala jako Hurvínek válku. Možná i proto nyní zažívám taková muka. Tímto se všem matkám omlouvám. Je to neuvěřitelná fuška. 

Občas mě trápí špatné myšlenky

Samotný porod byl utrpením, ale s tím jsem tak nějak počítala. O ten vlastně ani nejde. Člověk na bolest zapomene a všechno se zahojí. Problém tkví v něčem zcela jiném. Od doby, co se malá narodila, jsem nespala snad déle jak 2 hodiny vkuse. Momentálně mě budí snad každou půlhodinu. Takhle funguje už skoro sedm měsíců a jsem na pokraji sil. Přítel mi pomáhá, co se dá, ale chodí do práce, takže moc čase nemá. Navíc ráno brzy vstává, a tak je nemyslitelné, aby si třeba jednu noc vzal malou na starost on. 

Někdy jsem už tak vyčerpaná, že si vyčítám, že jsem si dítě vůbec pořídila. Pořád jen uklízím, kojím, venčím psa, chodím s malou na procházky. Nejradši bych si ale jen sedla a tupě koukala do zdi. Nemám už ani chuť žít. Od porodu mi všichni říkali, ať vydržím první tři měsíce, že se pak všechno zlepší. To určitě! Přijde mi, že se naopak všechno zhoršilo. 

Všechno to vyčerpání má pochopitelně i dopad na můj vztah s partnerem. Jsem hodně výbušná a naštve mě každá prkotina. Ale to jen proto, že jsem tak strašně unavená. Vždy se mu pak za to omlouvám, ale vím jistě, že tyhle excesy náš vztah pomalu rozbíjejí. Nevím, co si počít. Nemám v okolí nikoho z rodiny, kdo by si třeba na 3 hodiny vzal malou ven s kočárkem, abych si mohla odpočinout. Už nevím, co dál. 

Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky