Případy nejznámějších brutálních vražd, které byly vyřešené až po desítkách let

Pedro Hernandez, vrah Etana Patze
Pedro Hernandez, vrah Etana Patze

Uplynulo víc než 10 let od okamžiku, kdy zmizela tehdy čtyřletá Madeleine McCann. Dosud se nepodařilo vyřešit, co se 3. května 2007 v portugalském hotelovém apartmánu stalo. Podaří se to vůbec někdy? Naděje určitě nezemřela, jak dokládají další případy, které se podařilo rozlousknout až po mnoha letech. Nedávno byla například objasněna jedna z největších záhad americké kriminalistiky.

NOVÉ SVĚDECTVÍ

Šestiletý Etan Patz zmizel 25. května 1979 cestou do školy. Beze stopy. Událost otřásla celými Spojenými státy, následovala rozsáhlá pátrací akce, do které se zapojili i docela neznámí lidé, kteří chtěli pomoci. Lidé vyvěšovali chlapcovu fotografi i po New Yorku, jeho portrét se objevil i na krabicích s mlékem. Policie však tápala. Co se mohlo inkriminovaného dne stát? Jakou roli v tom hrál fakt, že Etan šel tehdy poprvé do školy bez doprovodu? Proč nedorazil na zastávku autobusu? Příběh se opakovaně dostával na přední stránky novin, objevovaly se různé nové verze, ale všechno bylo marné. V roce 2001 byl chlapec prohlášen za mrtvého, i když se jeho tělo nenašlo.

Zničená rodina s přibývajícími roky přestávala věřit, že se někdy dozví, co se jejich synovi stalo, ale dočkala se. Po dlouhých 38 letech byl za chlapcovu vraždu odsouzen na doživotí 56letý Pedro Hernandez. K jeho dopadení pomohla náhoda. Stejně jako u mnoha jiných policejních pomníčků.

Před pěti lety dostala policie tip: jistý Pedro Hernandez v minulosti hovořil o chlapcově vraždě. I díky naléhání svého švagra se nakonec přiznal: „Zavraždil jsem Etana Patze. Už to v sobě neudržím. Nevím, proč jsem to udělal.“

Hocha pozval na limonádu, pak ho zavedl do sklepa a tam uškrtil. Tělo rozřezal a v pytlích vhodil do smetí…

Hernandez putoval do vazby, jenže pořád byla ve hře varianta, že si vše vymyslel. Teprve další svědectví, především členů jedné náboženské skupiny, kterým se Hernandez svěřil už v roce 1979 s tím, že zabil dítě, do všeho zapadla.

VRAH Z AUSTRALSKÉ PLÁŽE A SRBSKÝ PROSTITUT

Jen o pár týdnů dříve se v Austrálii zřejmě posunuli ve vyšetřování dalšího pomníčku. Tamní kriminalisté zatkli 63letého muže původem z Británie, jenž je pravděpodobně zodpovědný za téměř půl století staré zmizení tříleté Cheryl Grimmer. Ztratila se 12. ledna 1970 u šatny městské pláže Fairy Meadow v Novém Jižním Walesu.

Policie pracovala s verzí, že dívenku nejspíše někdo unesl z převlékací kabiny.

Koncem roku 2016 se policisté znovu vydali na místo, kde byla holčička viděna naposledy, spolu se dvěma svědky, kterým v roce 1970 bylo 10 a 12 let. Ti si vzpomněli, že na místě se pohyboval také jistý mladík, jehož totožnost policisté nakonec odhalili. Jeho jméno zatím nebylo zveřejněno.

Odhalování starých vražd se pochopitelně netýká jen dětí, byť tyto případy jsou nejostřeji sledované.

Předloni byla zřejmě objasněna vražda, k níž došlo v roce 1987 v Západním Berlíně. Oběť, 47letý Emilio Benito Rica, se pohybovala mezi homosexuály. Ke zvratu v celé kauze došlo až před třemi lety, kdy byl v Praze dopaden díky testům DNA a anonymnímu telefonátu pravděpodobný pachatel původem ze Srbska, jenž si jako 24letý přivydělával prostitucí. Emilia měl zavraždit kvůli penězům, které potřeboval na drogy.

Odhalení? Jack Rozparovač a Otýlie Vranská

Čím starší případ, tím složitější je odhalení. Přesto možná známe jméno Jacka Rozparovače, vraha londýnských prostitutek z konce 19. století, a možná bude brzy zveřejněno, kdo v roce 1933 rozčtvrtil Otýlii Vranskou.

V Londýně došlo v roce 1888 k sérii vražd prostitutek. Zhruba před dvěma lety šokoval amatérský detektiv Russell Edwards, který uvedl, že pachatelem byl polský přistěhovalec Aaron Kosminski, jenž se v metropoli nad Temží objevil v roce 1882. Edwards vycházel ze závěrů finského vědce Jariho Louhelainena, kterého požádal o pomoc. Louhelainen prozkoumal hedvábný šál se stopami krve a spermatu, který se našel u čtvrté z obětí, Catherine Eddowes. Edwards pak musel najít ženské potomky oběti i podezřelého a finský vědec jejich vzorky porovnal. Říci, že totožnost Jacka Rozparovače je známá na 100 %, však nelze. A případ Otýlie Vranské? Prostitutka původem ze Slovenska se v Praze v září 1933 stala obětí brutální vraždy. Její rozčtvrcené tělo pak bylo odesláno ve dvou kufrech vlaky do Bratislavy a Košic.

Dopadeni po letech USA (1986-2016): ÚNOS V MINNESOTĚ

V září 2016 byl objasněn případ 11letého Jacoba Wetterlinga, jenž byl zavražděn v říjnu 1989 v Minnesotě. Úřady se loni začaly zajímat o Dannyho Heinricha jako hlavního podezřelého. Nakonec detailně popsal, co se stalo: chlapce unesl, donutil ho masturbovat a pak zastřelil. Policistům ukázal, kam ukryl tělo. Jakékoli pochybnosti byly vyvráceny, Heinrich byl odsouzen na 20 let vězení. Jacobova matka Patty Wetterling se stala uznávanou advokátkou a zaměřila se na případy zmizelých dětí.

ČR: OSUDNÁ CESTA VLAKEM

V Klučově, malé vesnici s 800 obyvateli, vzdálené necelých 40 kilometrů od Prahy, byly koncem dubna 1990 ve svém domě nalezeny mrtvé Ivanka Kudláčková (55) a její dcery Ivana (22) a Miroslava (18). Na tělech obětí byly patrné bodné rány, poloha mrtvých žen ukazovala na to, že vrah útočil ze sexuálních pohnutek. Mezi podezřelými byl přítel Ivany Kudláčkové, jenže měl alibi. Také proti muži, který kradl v jednom z okolních domů, důkazy chyběly. Podle další verze mohl zabíjet někdo z taneční zábavy, která v Klučově osudnou noc probíhala. Policisté odebrali vzorky krve celkem 127 mužům ve věku od 15 do 50 let. U nejmladší oběti, Miroslavy, totiž byly nalezeny stopy DNA. Počítač jim u Gančarčíka nahlásil shodu s případem z Klučova. Vrah vypověděl, že v lednu 1990 byl na amnestii propuštěn na svobodu. V pondělí 30. dubna 1990 se v Praze opil, pak jel vlakem, ale protože neměl jízdenku, průvodčí ho vyhodil. Řekl si, že půjde krást. S nebohými ženami nejprve navázal kontakt a pak se rozhodl k otřesnému činu... V červnu 2006 potvrdil Vrchní soud v Praze rozsudek krajského soudu: Jaroslav Gančarčík vyfasoval 16 let a 3 měsíce ve věznici se zvýšenou ostrahou.

ČR: OBĚŤ BEZ ŠANCE

Ráno 5. prosince 2001 po sedmé hodině našla uklízečka v baru U Jelínka tělo ubodaného číšníka, 18letého Ondřeje Hampla. Vrah způsobil škodu 28 000 Kč, odnesl hotovost, cigarety, doutníky a alkohol. Existoval sice okruh podezřelých, ale nebyl dostatek důkazů k zahájení trestního stíhání. Kriminalisté po letech ukázali na Jana Prokopa, známého oběti. Klíčová byla nová výpověď bývalé přítelkyně obviněného. V inkriminovanou noc ho potkala na chodbě se zakrvácenou bundou... Podle žalobce byla vražda spáchána zvlášť surovým a trýznivým způsobem. Mladík neměl šanci se ubránit. Při útoku, který trval asi pět minut, byl při vědomí, vnímal bolest i blížící se smrt… Nejvyšší soud v červenci 2016 potvrdil pro Prokopa 17letý trest vězení. 

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky