Staňte se předplatitelem našich časopisů
mojepredplatne.cz

Dita: Jako matka jsem selhala, dcera mi leze na nervy, nemám na ni sílu

Dcera mě dohání k šílenství
Dcera mě dohání k šílenství
Zdroj: Profimedia

Na dítě jsem se nesmírně těšila, ale jen co se dcera narodila, mám pocit, že se můj život proměnil v noční můru. Partner je neustále v práci a já jsem tak na výchovu dcery úplně sama. Do toho všeho na mě leží také tíha domácích prací a já mám pocit, že vůbec nic nestíhám. Je jen otázkou času, kdy se ze všeho sesypu. 

Partner utíká do práce

Už nevím, co mám dělat. Jsem naprosto zoufalá, unavená a mám strach, že se za chvíli zhroutím. Když jsme se s partnerem rozhodli, že založíme rodinu, neměla jsem sebemenší ponětí, co mě vlastně čeká. Po narození dcery Evičky se můj život otočil o 180 stupňů a bohužel nevím, jestli úplně k lepšímu. Partner je většinu času v práci. Kromě svého zaměstnání chodí s kamarády i na nejrůznější melouchy, aby naši rodinu zabezpečil. Já vím, to asi není věc, která by se mu dala vyčítat, ale mě na druhou stranu nesmírně štve a vadí, že vůbec není doma. Na všechno jsem sama. Starám se o dceru a ještě k tomu o domácnost. Dcera je pořádné číslo a jsou dny, kdy vůbec neposedí. Kromě toho je na mě někdy i zlá. 

Když je možnost dát dceru k babičce, neváhám ani vteřinu

Evička je jedno z těch dětí, které se zkrátka nedokáže ani na chvíli zabavit samo, neumí si vzít hračky a jen tak si hrát, protože ji to nebaví. Celý den je tedy u mě a když například vařím nebo uklízím, musím si neustále dávat pozor a ve finále mám pocit, že jsem za den vůbec nic neudělala. Když se například přihlásí moje maminka, že by si dceru na noc vzala k sobě, neváhám ani vteřinu. Jenže celý čas, kdy je Evička mimo domov, věnuje dohánění domácích prací, které jsem nestihla. 

Dnes už jsem to nevydržel a psychicky jsem se zhroutila. Připravovala jsem večeři, ale Evička měla neustálou potřebu mu něčím mlátit, štípala mě a kousala mě. Ruply mi nervy a hrozně jsem na ni křičela. Dala jsem ji do postele, řekla jí, že zítra má zákaz koukání na televizi a že ani nepůjdeme ven. Popřála jsem jí dobrou noc a otočila se k ní zády. Dělala jsem, že spím. Ona, chudinka, na mě jen koukala a vůbec netušila, co špatného provedla. Pak mě pohladila po ruce a šla taky spinkat. Bylo mi to najednou všechno hrozně moc líto. 

Občas to opravdu nezvládám. Už jsem se potřebovala někde svěřit. Vím, že to budu muset vydržet. Partner opravdu dělá, co může, aby nás uživil a měli jsme se dobře. Nemůžu se dočkat chvíle, kdy půjde malá do školy, a já budu mít konečně čas na to být skvělou matkou, hospodyňkou a manželkou. 

Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna. 

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky


ZAVŘÍT REKLAMU