Nikdo není dokonalý. S našimi tipy, které najdete v galerii, se tomu ale můžete přiblížit.

Tajemství

Jmenuji se Zuzana a je mi 44 let. Jsme průměrná rodina, nestrádáme, ale ani si nemůžeme moc vyskakovat. Máme tři děti, dvě horko těžko udržujeme na vysoké škole. Občas se pohádáme, pak jedeme na usmiřovací dovolenou do Chorvatska. Máme malý domek zatížený hypotékou, kterou budeme splácet do důchodu. Začíná mi loupat v kyčlích a leze na mě menopauza. Já dělám v lahůdkářství, manžel je pošťák. Většinou jsme se na všem shodli, ale sázení bylo Martinovi vždycky proti srsti. Ve mně ale od samého začátku hořel plamínek naděje, a tak jsem tikety vyplňovala tajně na benzínové pumpě ve vedlejší vesnici.

Bingo

Zrovna jsem pekla pro manžela narozeninový dort a zdobila chlebíčky, když jsem si vzpomněla, že jsem ještě nezkontrolovala poslední tiket. Přečetla jsem celou číselnou řadu několikrát, až pak mi došlo, že ten magický okamžik konečně nastal. Vyhrála jsem! 36 milionů korun! Seděla jsem u televize a štěstí mi hnalo do očí slzy. Najednou se ve dveřích objevil manžel a nechápavě se na mě podíval. Lístek s čísly jsem strčila do kapsy u zástěry. "Toho si nevšímej, krájela jsem cibuli."

Zmatek

Čekala jsem několik týdnů a přemýšlela, co s penězi udělám. Plánů jsem měla spoustu, ale bála jsem se, že mě výhra změní. Oslovila jsem finančního poradce, aby mi dal pár tipů, jak je ještě více rozmnožit. Podílové fondy, akcie, investice do firem, nákup nemovitostí. Zahltil mě neskutečným množstvím informací. Celý život jsem míchala pomazánky, o dluhopisech jsem slyšela poprvé v životě. Akorát ve mně probudil strach, že stačí malá chyba a o peníze zase přijdu. Lhůta na vyzvednutí se nebezpečně krátila. U svého bankovního účtu jsem si založila několik spoření a peníze tam poctivě rozdělila. V tu chvíli ale začalo opravdové peklo.

Strach

Zmocnil se mě strach. Nechtěla jsem chodit na nákupy, bála jsem se platit kartou. Jenom na poště jsem byla schopná dát kartu z ruky. Jsem ochotná vybrat vždy jen pár tisíc a ty pak poctivě dělím mezi potřeby manžela a dětí. Výběr deseti tisíc mi způsoboval deprese, že ze svého jmění beru moc a brzy budeme zase na mizině. Nedokázala jsem s částkou, kterou jsem vyhrála, pracovat a představit si, kolik peněz vlastně mám. Po letech vypovědělo auto službu. Stařičký Volkswagen naposledy škytnul a už se nerozjel. Měli jsme sice něco našetřeno, ale na auto to nestačilo. Nedokázala jsem říct Martinovi pravdu a přihlížela, jak na internetu zkouší, kolik by byla banka ochotná mu půjčit. Výsledek ho nepotěšil. "Tak koupíme nějakou ojetinu. Škoda, že už nesázíš."

Každý týden chodím k psychologovi. Je to jediný výstřelek, který si za své peníze dopřávám. Jezdíme starým autem, děti musí chodit na brigádu a na dovolenou pojedeme zase na Istrii. Bankovní konto mám nadité k prasknutí, ale nikdy z něj nevydám ani korunu. Až na smrtelné posteli budou mít konečně cenu a já budu schopná je rozdat.

Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.