Jak zjistit, že má partnerka milence, se dozvíte v galerii.

Jsem čtyři roky vdaná a s manželem Vláďou máme dvouletého chlapečka Davida. Jsem na mateřské a uvažuju o dalším dítěti, protože mám muže, který se o rodinu dokáže postarat, a jsem na něj pyšná.

Má náročnou práci a často je mimo domov dva tři týdny. Bydlíme v malém domku na vesnici a já se musím dost ohánět, abych všechno zvládla. Hlavně v zimě je to těžké. Odhazovat sníh, nanosit si z kůlny dřevo. Na nákupy jezdím vlakem do města i s malým, pokud mě někdo z kamarádů nevezme autem, protože ještě nemám řidičák. Nejhorší je, když Davídek onemocní. To jsem opravdu ráda, že nás někdo k doktorce odveze.

A v tom je ta potíž. Švagr si vzal do hlavy, že mám milence! Přece mě kamarádi nebudou vozit jen tak. Chlap přece neudělá pro ženskou nic jen z nezištného přátelství!

Po vesnici už začal šířit pomluvy, že když je manžel na služební cestě, pořádám doma mejdany, a tam se prý dějí věci. O kluka se prý nestarám, protože má ve dvou letech ještě plíny. Můj Vláďa je tak trochu žárlivec, takže švagrovy pomluvy padly na úrodnou půdu. Začal mě podezírat, obviňovat, a tím mi hodně ublížil.

Nechápu, proč mě švagr tak pomlouvá. Dokonce už Vláďu začal přesvědčovat, aby se se mnou rozvedl a vzal si Davida do péče. Tohle už bylo i na Vláďu moc, takže poslal bratra do háje, ale ten se nevzdává. Prohlašuje, že jsme nefunkční rodina a že na mě pošle sociálku. Že se postará o to, abychom o Davídka přišli a dostal ho do péče on a jeho žena!

Máma říká, ať se i s klukem odstěhuju k nim do města. Ale bez Vládi. Když prý dá na každý drb, není pro manželství vůbec zralý a nikdy s ním už nebudu šťastná.

Zorka, Beroun

NÁZOR PSYCHOLOGA

PhDr. Petr Šmolka

Milá Zorko, když jsem si přečetl název vašeho příběhu, vybavilo se mi oblíbené tvrzení doktora Plzáka, že „permanentně šťastný může být pouze idiot“. Pak jste mne však uklidnila, když jste připustila, že váš Vláďa je tak trochu žárlivec, který vás začal podezírat a obviňovat.

Ono to s tím štěstím nebude zřejmě až tak žhavé. Nesporné je, že jste do jejich rodiny zcela nezapadla, možná jim připadáte až příliš soběstačná. Švagrovo tvrzení, že chlap neudělá pro ženskou nic jen z nezištného přátelství, vypovídá víc o něm než o vás a o vašich pomocnících.

Obranou proti pomlouvačům však není snaha se obhajovat a korigovat jejich lživá tvrzení. Mnohem účinnější je počkat na chvíli, kdy své pomluvy přeženou. Poněkud „medvědí službu“ vám ovšem podsouvá i vaše matka nabídkou, abyste od manžela odešla a nastěhovala se se synkem k nim do města. Možná úplně postačí, když přestanete naslouchat našeptávačům a uděláte si řidičák - při dvou dětech by se vám nepochybně hodil ještě víc.