Věra: Dala jsem muži druhou šanci, ale málem to odnesl životem náš syn

Ideální žena
Ideální žena

Jak dlouho má cenu zkoušet vzkřísit vztah, který kulhá na jednu nohu a partner nemá potřebu něco změnit? Věra nám popsala svůj příběh, ve kterém líčí, jak dala svému muži šanci a odnesl to jejich syn.

V galerii najdete pár tipů, jak být téměř dokonalá.

Závist

Vdávala jsem se brzy. Ale byla to láska jako trám. Věřím, že kdybych krátce po svatbě neotěhotněla, byli bychom šťastní a spokojení dodnes. I když bych za Mikuláše položila život, jsem si jistá, že právě on může za rozpad našeho manželství. Chtěli jsme dítě oba, ale starost padla jen na má bedra. To jsem nedokázala překousnout a brzy po narození přišly první hádky. Tomáš nebyl ochotný přebalovat, koupat, pochovat ani si s ním pohrát. Bylo to ubíjející. Ve třiadvaceti letech jsem řešila jen plenky a neklidný spánek, zatímco moje vrstevnice si užívaly bujarý studentský život, cestovaly a obrážely festivaly. Všechno, co jsem milovala, jsem dobrovolně vyměnila za manželství a dítě. Nevadilo by mi to, kdyby Tomáš neměl nohy nahoře.

Skřípe to

Je to zřejmě úděl každé matky, že ke svému dítěti zahoří tou nejhlubší možnou láskou. Na Mikuláše bych nevztáhla ruku ani mu nevyčetla vlastní neúspěchy v osobním životě. To je můj boj. Čím víc se starosti kolem syna kupily, tím víc bylo vidět, jak od něj dává manžel ruce pryč a drží se opodál. Stále častěji mě přepadala únava, byla jsem otrávená a znechucená. Ztratila jsem chuť snažit se oživit vztah mezi námi. Nebyl důvod. Stokrát jsem zdůraznila, do jaké situace mě dostal. A prosila ho, aby mi alespoň nějakou maličkostí ulevil. Marně.

Šance

Po šesti letech trápení jsem vzala po stovkách naspořené peníze a zaplatila jsem dovolenou na horách. Se známými jsme si přes konec roku pronajali velkou chatu v Beskydech a vyrazili vstříc mrazivému dobrodružství. Pro mě to ale bylo víc. Chtěla jsem tam dojít k rozhodnutí, jestli mi Tomáš za snahu stojí. Jemu jsem se ale se svým záměrem nesvěřila. Přemáhal by se a zase by mě na pár měsíců přesvědčil.

Od začátku

Útulná roubenka u lesa byla jako stvořená pro dětské radovánky i zimní romantiku. Byla jsem si téměř jistá, že se tu všechny trhlinky na našem vztahu zacelí a domů se vrátíme jako spokojená rodina. Týden uběhl jako voda a já byla po dlouhé době zase šťastná. Přípravy na poslední den roku byly na spadnutí, a tak byl čas uložit děti ke spánku. Zatímco jsem Mikulášovi předčítala pohádky, Tomáš dostal na starosti výrobu obložených talířů. Všechno bylo zalité sluncem a já se nemohla dočkat, jak krátce po půlnoci začneme nanovo. Jak na Nový rok, tak po celý rok.

Beze svědků

Už jsem knihu o nezbedném pavoučkovi přečetla snad desetkrát a syn ne a ne usnout. Stačilo se ale přitulit a do pár minut spal. Popřála jsem mu dobrou noc, klidný vstup do nového roku a dala mu pusu na čelo. Před devátou jsem se přidala k dospělým a oslava mohla konečně začít. Pili jsme, hráli jsme neslušné deskovky a vyprávěli si peprné vtipy. Po mnoha letech jsem zase zažívala skutečnou zábavu. Příběhy o lesních zvířátkách už mě totiž začínaly nudit. Netušila jsem, že zatímco se královsky bavíme, Mikuláš bojuje o život. Tomáš byl už dost opilý, ale zvedl se, aby došel do kuchyně doplnit zásoby. „Hele, tady leží dítě. Pozor!“ Překročil drobné dětské tělíčko a šel dál. Vyběhla jsem k němu. Ležel na zemi, téměř nedýchal, byl rudý a oteklý. Nevěděla jsem, co se stalo. Zrovna ohlásili půlnoc, když jsem syna nakládala do taxíku a vyráželi jsme směrem na pohotovost do nejbližší nemocnice. První minuty nového roku mě svíraly obavy o jeho život. Ani jsem nevěděla, co se mu stalo.

Hloupý vtip

Na příjmu se nestačili divit. Za všechno totiž mohl ohromný stroužek česneku. Po třech dnech v nemocnici jsem se konečně dozvěděla, jak se to celé stalo. Když jsem Tomáše pověřila, aby připravil obložené mísy, dostal ďábelský plán a mezi malé kuličky mozzarely nastražil pálivý česnek. Mikuláš v noci nemohl spát a vydal se za námi. Moc dobře věděl, že bychom ho nahnali zpátky do postele, a tak se vplížil do kuchyně, kde tajně uzobával. Nerozpoznal kousek sýra od stroužku a zkolaboval. Od té doby jsem s Tomášem nepromluvila. Po příjezdu jsem přestěhovala syna k sobě do ložnice a manželovi vyhradila místo na gauči. Vůbec nevím, co si počneme. Měl to být nový začátek. Vím, že tam Mikuláš neměl co dělat, ale kdyby se o něj občas postaral, věděl by, jak jsou děti všetečné. Nechci se rozvádět, ale nevím, jak to napravit.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky