V galerii najdete tipy, co všechno byste měla stihnout do svých padesátých narozenin.

Ruce pryč

Poprvé jsem otěhotněla ve třetím ročníku na střední škole. Bylo mi sedmnáct a před svými vrstevnicemi, které obrážely diskotéky a randily jako o život, jsem si připadala dospělá a vyzrálá. Porod proběhl na jedničku a dcerka dostala jméno po mně, Věrka. Přítel se ale vymluvil na studium a svoje dítě, které přede mnou několikrát nazval omylem a nerozvážností, viděl v porodnici naposledy. Bez pomoci rodičů bych to nezvládla. Malá křičela od rána do večera a já bojovala s únavou. Máma navrhla, abych si na víkend vyrazila za zábavou. Neváhala jsem ani minutu, jen místo baru jsem zvolila poklidné lázně, kde bych se mohla dosyta prospat. Galantní a šarmantní muži byli sice o generaci starší, ale stejně mi jeden z nich učaroval. Po dvou měsícíh jsem pocítila nepříjemné pnutí v břiše a bylo mi jasné, že druhé dítě je na cestě. Pokusila jsem se biologického otce kontaktovat, ale odbyl mě s tím, že má ženu a rodinu. A tak jsem po roce ležela znovu na porodním sále a přivedla na svět druhou holčičku. Moji rodiče ji přijali stejně vřele jako Věrušku, ale ke mně už tak vlídní nebyli.

Řešení

Po třech letech jsem i druhé dítě chystala na nástup do školky a děsila se frmolu, který mě čeká. Bez vzdělání jsem si mohla o dobré práci nechat zdát. Směny u pásu se mi příčily. Pozvala jsem na večerní posezení svého dobrého kamaráda a po pár skleničkách ho svedla. Moc dobře jsem věděla, co dělám. Štěstí stálo při mně a otěhotněla jsem. Přesně tak jsem si to naplánovala, abych znovu nastoupila na mateřskou a nemusela se lopotit v provozu. Libor byl až moc hodný. Myslím, že moje úmysly odhalil už v začátku, ale o syna se staral a měl se mnou svatou trpělivost. Já jsem do něj ale nebyla zamilovaná a příčilo se mi hrát si na rodinu. Řekla jsem mu pravdu a vypakovala ho z bytu. Tím naše přátelství skončilo.

Klička

Před nástupem do práce zemřel můj táta. Kouřil a pil, nečekali jsme, že se dožije sta let. Máma v den jeho pohřbu zestárla na pohled o deset let a dala mi jasně najevo, ať si dám život do pořádku. S kudlou na krku jsem vzala podřadné místo uklízečky v místní fabrice. Ale snažila jsem se ze všech sil, abych i s koštětem v ruce stála za hřích. Poprvé se po mně šéf jen mlsně díval, později už se při míjení dlaní dotkl mých křivek. Netrvalo dlouho a skončili jsme spolu v posteli. Rozváděl se a já měla jedinečnou možnost vtěsnat se na volné místo po jeho boku. Nemusela jsem se ani moc snažit, on sám chtěl po krachu manželství přivítat na svět další dítě. Měsíc po sestěhování jsem držela v ruce další snímek z ultrazvuku. Tři děti, které nebyly jeho vlastní, sice přijal jako moji součást, ale starost o ně byla výhradně ne mně. Nevadilo mi to, potřebovala jsem je jen finančně zabezpečit a to se mi dařilo na výbornou. Byl starší o 23 let a po jednom dítěti mu došel dech. Já jsem ale byla plná energie a nedokázala se mužské pozornosti nabažit. Měla jsem v plánu jen flirtování a milence, ale tehdy šel osud proti mně a já byla popáté těhotná. Nevěřila jsem svým očím. Těhotenství jsem zjistila na dovolené na Maledivách, kam nás můj současný přítel vzal. Udržovala jsem ale i poměr s jeřábníkem a trnula hrůzou, že skončím s pěti dětmi v chudobě a dvoupokojovém bytě. Na potrat bylo už moc pozdě, a tak jsem zahrála divadlo a zuby nehty se bránila testu otcovství. Pět dětí mi ale dávalo pořádně zabrat.

Trpký konec

Přítel odjel na půl roku do zahraničí za prací a já zůstala na děti sama. Tehdy jsem poprvé zalitovala, jak nestálé vztahy mám. Jedno dítě by mi úplně stačilo. Vzala jsem do ruky lahev tvrdého alkoholu a během dne se jí podívala na dno. Opila jsem se do němoty, nemohla jsem ani stát. Druhý den ráno za mnou přišla nejstarší dcera, bylo jí čerstvých patnáct let. Stěžovala si na bolesti břicha a mně bylo jasné, odkud vítr fouká. "Tak mi ho přiveď ukázat." Za hodinu stál u dveří sedmnáctiletý kluk s přidrzlým úsměvem. Nezvládla bych další problémy a vysvětlování, co jsem to za matku, když moje dcera otěhotněla tak brzy. Po porodu jsem si dítě vzala do vlastní péče a nechala dceru studovat. Když se přítel dozvěděl, co je u nás za novinky, okamžitě mě opustil. Je mi 36 let a mám zničený život. Ne kvůli dětem, ale kvůli sobě. Jak jsem byla hloupá a snažila se všechno obejít. Čas ale nevrátím a zhořklý výraz mi z tváře jen tak nezmizí.

Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.