Sylva (36): Manžel je učitel, dceru ale jeho výchovné metody strašně poznamenaly

Prohlédněte si všechny fotografie (9)

Výchova dítěte s sebou nese mnohé nástrahy. A nesplňuje-li představy rodičů a nevykazuje výsledky, většinou přichází hádky, výčitky a tresty. Všechno má ale svou mez!

Po porodu dojde v životě ženy i muže k mnoha změnám. Je dobré mít představu o výchově a shodnout se na ní. Tipy, jak se vypořádat se změnami, najdete v galerii!

Pro tebe všechno

Zdraví mi brání v početí dalšího dítěte, a tak se s manželem spokojíme jen s dcerou a budeme tříčlenná rodinka - Sylva, Milan a Elenka. Své holčičce bych dala všechno na světě, trávila jsem s ní všechen volný čas. S nástupem do školy jsem ale část povinností předala manželovi. On jako středoškolský učitel má mnohem lepší předpoklady pro to, aby Elence vše správně vysvětlil a naučil ji postupy, jak co nejlépe nasát informace a umět je použít v praxi.

Je to lenost

Od prvního dne bylo jasné, že český jazyk nebude její silná stránka. Ale s tím se Milan nehodlal smířit a s argumentem, že je to jen o cviku, dostatečném čtení a vůli, Elence trpělivě vysvětloval všechna pravidla a nástrahy mateřského jazyka. Bohužel ani na konci třetí třídy nedošlo ke zlepšení a po výsledcích ani památky. Nedalo mi to a nechala jsem ji podrobit testům, které měly vyloučit nebo potvrdit potíže, které jsou mimo to, co může ovlivnit. Bohužel máme tu čest s dyslektičkou a dysgrafičkou. Já jsem v tom neviděla problém, každý má přece nějakou vadu na kráse. Věřila jsem, že s Milanovou péčí dokáže alespoň částečně se svým "hendikepem" zabojovat. Když jsem mu ale ukazovala výsledky, hlava mu spadla do dlaní. Zhluboka se nadechl, vstal a šel za ní do pokoje: "Učím češtinu a moc dobře vím, že tyhle diagnózy jsou jenom zástěrka pro lemply, co jsou líný se učit. Zapomeň, že bys patřila mezi ně. Takovou ostudu nedopustím!" Zabouchnul za sebou dveře a odešel.

Dril

Několikrát týdně spolu měli sezení, kdy jí trpělivě vysvětloval, jak se to má s písmenky. Četli, psali, dělali různá cvičení, ale zlepšení se ne a ne dostavit. Znám Milana jako člověka s mizernou vůlí, a tak jsem byla překvapená, jak úpornou a soustavnou snahu projevuje při učení se s Elenkou. Bohužel svoje metody přivedl do extrému a jejich vztah utrpěl velkou ránu.

Už od začátku dostávala zelené a černé puntíky, aby ji co nejvíce motivoval. Za sérii správně vyřešených úkolů si mohla vybrat výlet, návštěvu kina nebo den s kamarádkami. K tomu ale docházelo jen výjimečně. Nástěnka byla posetá černými tečkami.

Na hraně

Bydleli jsme ve vesnici nedaleko Strakonic a byli závislí na autě. Elenka ten den jela na školní exkurzi a vraceli se až po setmění. Rodiče tak měli povinnost si děti vyzvednout. Bohužel jsem ale měla školení a přenechala starost o ni na Milanovi. Když autobus dorazil ke škole, děti rychle vyskákaly ven a rozeběhly se za svými rodiči. Učitelky nepředpokládaly, že by někdo na své děti zapomněl, a tak šly bez kontroly domů. Elenka zůstala na prázdném parkovišti sama. Ještě během cesty psala Milanovi zprávu: "Ahoj. Přijedeme v šezt. Mohl byz pro mě dojed?" Manžel seděl v autě zhruba sto metrů od školy, dost daleko na to, aby ho neviděla, ale dost blízko, aby ji měl na dohled. Odepsal jí a čekal: "Přijedu, až mi odepíšeš bez hrubek!" Elenka s sebou sekla na zem a začala hystericky křičet. Milan prý vyskočil okamžitě z auta a běžel k ní. Vzhledem k šoku, který asi prodělala, nemohla ani popadnout dech...

Uzavřela se do sebe a nechce s nikým mluvit. S rodiči, s učitely, s psychology, s kamarády. Horší o to, že poslední týdny u nás vládnou hádky. Dodnes jsem totiž nepochopila smysl jeho výchovných metod a nikdy mu neodpustím, že ohrozil naši dceru.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky