V galerii najdete tipy, jak být tchyní na jedničku.
Druhá rodina
Nejsem vdaná, ale jsem s přítelem tak dlouho, že jeho matku už považuji za tchyni. Ze začátku jsme spolu vycházely bez problémů, ale po porodu syna se všechno zhroutilo. Chtěla jsem mít občas chvilku jenom pro sebe a užít si dítě, ale ona u nás byla několikrát do týdne, pořád si ho fotila a chlubila se s ním v práci. Bylo to úmorné, ale nechtěla jsem jí vnouče odpírat. Svým způsobem jsem byla ráda, že se zajímá. Aspoň by neměla do budoucna problém s hlídáním.
Změna chování
Zlom přišel ve chvíli, kdy se přírůstku dočkal i manželův bratr. Tchyně musela pozornost dělit mezi dvě děti, to chápu. Ale už se k nám dostala jen jednou za měsíc. Zhruba rok zpátky přestala jezdit úplně. Stavila se jenom kvůli oslavě narozenin nebo na Vánoce. Po dvou hodinách už byla otrávená a vnuk jí moc nezajímal. První narozeniny jsme pojali ve velkém stylu, měl to být pro syna velký den. Říkali jsme jí to šest týdnů dopředu, ale ona už věděla, že určitě nebude mít čas a bude hlídat druhého vnuka. Mysleli jsme si, že jenom straší, ale opravdu nepřijela. Vymlouvala se na hlídání, ale později se prořekla a my si spočítali, že u sebe druhé vnouče neměla.
Nesmysly
Nevím, co má za problém. Vygradovalo to smyšlenou pomluvou. Neřekla jsem o ní nikdy nic špatného, ale ona o mně šíří nepravdy. Ani nevím co. Vymyslela si nějaký komplot a každého tím krmí. Mně do očí nic neřekne a špiní mě u příbuzných i u lidí ve městě a v práci. Jsem rozhodnutá, že už k ní nikdy nepojedu. Nezlomí mě ani rodinné oslavy nebo vánoční svátky. Jestli chce partner do jámy lvové vstoupit, může. Bránit jemu ani synovi nebudu, ale já už se tam neobjevím.
Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
