V galerii najdete tipy, jak být tchyní na jedničku.

Hádky

Bydlím s manželem a malou dcerou v rodinném domku. Bohužel s námi domácnost sdílí tchyně s tchánem a jeho matka. Už od puberty se léčím, jsem nemocná. Trpím epilepsií, ale už tři roky jsem nedostala žádný záchvat. Jsem za to moc ráda. Konečně se to dostalo pod kontrolu.

Tchyně navrhla, že pojedeme do zoologického zahrady. Souhlasila jsem. Oblékla jsem sebe, dceru a manžel už byl skoro připravený. Šli jsme k autu a tchyně mi vpálila, že já nepojedu, protože bych tam byla zbytečná. Švagrovou s dětmi a její matkou si ale pozvala. Rozbrečela jsem se a tchán se mě zastal. Pohádali se, ale s tchyní to nepohnulo. Řekla, že je její volba, koho si chce vzít na výlet. Nereagovala ani na to, že mě rozbrečela. Nemám dělat hysterické scény.

Je to peklo. Nesmím s dcerou zajít do bazénu, nesmíme jet vlakem, nesmím vyrazit na hory. Všude nám musí asistovat manžel. Tchyně má panickou hrůzu, že bych mohla dceru někde zapomenout nebo jí i sobě ublížit. Řekla mi, že si to nemusím brát osobně. Ať jsem ráda, že ušetřím za vstupenku. Aspoň můžu dcerce něco koupit. Já si ale malou nechci kupovat, nejdražší je náš společný čas.

Do dubu

Nikdy bych dceři neublížila, nikdy se nestalo, že bych s ní byla sama a dostala bych epileptický záchvat. Tchyně mi to do očí neřekla, ale vím, že se bojí být se mnou o samotě. Prý by v krizové situaci nevěděla, jak se chovat.

Zkoušela jsem si s ní v klidu promluvit, ale nepomáhá to. Vyrukoval na ni i manžel. Bez úspěchu. Nakonec jsem vyrazila na výlet s dcerou, s manželem a s tchánem a ji jsme nechali doma. Nadávala a nemohla to dlouho rozdýchat. Manžel už se s ní nepáře, ale je to mezi námi špatné. Vztahy na nule. Nejsem žárlivá, zlá ani chamtivá, ale mrzí mě, že mě bere jako nějakou prašivku.

Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.