Přítel kontroloval a řídil každou minutu mého života. Prý jsem nemožná matka

Žena pod dohledem
Žena pod dohledem
Zdroj: Shutterstock

Všechno se seběhlo moc rychle. Za dceru jsem ráda, ale přítel se ke mně jako k matce nechová hezky. Jako bych byla jeho zaměstnanec.

Přísný režim

Mám s přítelem půlroční holčičku. Otěhotněla jsem po velmi krátké známosti. Nebylo to plánované. Jsem za ni ale neskutečně šťastná, je úžasná. O ni tu ale nejde. Přítel mě celé těhotenství kontroloval. Měl pod palcem můj jídelníček i délku spánku. Po porodu se to ještě zhoršilo. Pořád mi něco doporučuje nebo naopak zakazuje. K hádce stačí, abych se večer přihlásila na Facebook. Hned mám na talíři, že nespím, nenabírám energii na starost o dítě, nejsem doma. Kontroloval mě i na dálku z práce. Nemohla jsem chodit ven nebo si před domem popovídat s kamarádkou. Musela jsem mu převyprávět, o čem jsme se bavily. Na všechno jsem měla vyměřený čas a každou minutu navíc jsem si musela obhájit. Kvůli jedné skleničce vína jsem byla alkoholička. Nedokázala jsem mu vysvětlit, že bych svému dítěti nikdy neublížila. Ze začátku jsem si namlouvala, že je jen přehnaně starostlivý, ale už se to nedá zvládnout.

Všechno špatně

Nevydržela jsem to a řekla jsem mu, že už do něj nejsem zamilovaná. Odešla jsem i s dcerou. Hned mě začal napadat, že jsem nezodpovědná matka, že budu litovat, nestarám se malou, málo ji strojím a ona má kvůli mně rýmu. Podle něj v životě ničeho nedosáhnu a sama pohořím. Bohužel stačí, aby se dobře vyspal. To mluví úplně jinak. Je z něj zlatíčko a pro rodinu by dýchal. Omlouvá se a tvrdí, že všechno psal a říkal v afektu. Pak ale malá zakašle a hned jsem zase ta nejhorší matka na světě. Možná jsem to všechno rozpoutala já ještě před těhotenstvím. Byla jsem silná kuřačka a během očekávání jsem to omezila na jednu cigaretu denně. Někdy jsem si na kouření ani nevzpomněla a zůstala jsem na nule.

Všechno bych dokázala překousnout, ale on parazituje i na vztahu k mé rodině. Mám si prý uvědomit, že rodina jsme hlavně my tři – já, přítel a dcera. Jsem na tom psychicky hodně špatně. Vsugerovávám si, že jsem doopravdy neschopná matka. Snažím se ze všech sil. Věnuji se jí od rána do večera, hrajeme si, vytvářím pro ni domov, má spoustu hraček, chodíme ven. Po všech těch zprávách si připadám k ničemu. Asi má přítel pravdu. Vrátím se k němu a ještě jednou to zkusíme.

Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna. 

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky