Najděte si čas sama pro sebe. Tipy najdete v galerii.

Spolu a bez sebe

Jsem s manželem už deset let a máme tříletou dceru. Muž devět let propil a čas dělil poctivě mezi práci a hospodu, kde vysedával dlouho do noci. Nikdy jsme sice nestrádali a mohli jsme si dovolit víc než všichni ostatní, ale nebyla jsem šťastná. Nechtěla jsem peníze, jen společně strávený čas. Dala bych všechno na světě za obyčejný výlet nebo dovolenou u moře. Koupili jsme si dům, ale muž nepatří mezi kutily a práce na zahradě ho nelákala. Vyhrožovala jsem mu, že pokud se nezmění, opustím ho. S ním to bohužel nepohnulo ani o píď. Smířila jsem se s životem samotářky a pochopila, že muž se změnit nedá.

Často jsem ani nepostřehla, že přijel z práce. Jeden druhému jsme se odcizili a já nevěděla, o čem bych si s ním měla povídat. Nechtěla jsem s ním trávit čas. Vsugerovala jsem si, že i takhle může vztah fungovat. Zůstali jsme spolu jen kvůli dítěti. Já ochadla a přestala mu věnovat pozornost a vyznávat lásku.

Lepší nebo horší?

Během měsíce přestal pít. Začal se věnovat rodině, plánuje výlety a letní dovolené v zahraničí. Po práci se nikde nezdržuje a chodí rovnou domů. Tráví s námi celý víkend a žije jen pro mě a dceru. Měla bych být šťastná, ale opak je pravdou. Už k němu nic necítím, nechci s ním být. Mám se přetvařovat? Brala jsem ho jako spolubydlícího a ne jako partnera. Každý volný den je pro mě utrpení. Jedeme do přírody a já vymýšlím trapné výmluvy, abych nemusela jet taky. Navrhla jsem mu, aby vyrážel jen s dcerkou, ale to odmítá.

Na obtíž

Vyznává mi lásku, tvrdí, jak mě miluje. Chce se tulit a objímat, plácá mě po zadku. Poslední dobou si ale začal všímat změn v mém chování. Chtěla jsem k němu být upřímná a snažila se mu vysvětlit, co se ve mně děje, ale nepochopil to. Myslím, že to naše manželství nevydrží. Dal mi čas na rozmyšlenou, ale já cítím, že k ničemu nebude.

Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.