Najděte si chvilku pro sebe, tipy jsou v galerii.
Ze všech sil
Je mi sedmadvacet let. Bohužel jsem za poslední tři roky prošla dvakrát rakovinou. Šlo o zhoubné nádory v děloze. Poprvé byly dva, pak rovnou tři s velikostí od dvou do šesti centimentrů. Musela jsem podstoupit kolotoč hormonálních chemoterapií, ozařování a nakonec i frakční kyretáž a konizaci. Rodina se ke mně otočila zády a partner to nezvládá. Náš vztah prochází krizí a blížíme se k rozchodu.
Nemoc jsem s vypětím všech sil dvakrát překonala a začala jsem chodit na pravidelné kontroly a testy. Kvůli sobě a miminku, po kterém moc toužím. Všechno vypadalo dobře, ale rok po ukončení léčby mi lékaři našli v těle další zhoubné buňky. Jsem zoufalá. Bylo to pro mě hodně náročné a neumím si představit, že to budu muset absolvovat znovu. Psychicky to nezvládnu. Lékaři mi už několikrát naznačili, že by mi mohla ulevit operace, při které by mi vzali celé ženské ústrojí. V opačném případě je téměř stoprocentní jistota, že se rakovina vrátí. Nešlo by jen o duši, ale o moje zdraví. Tělo by takový zásah znovu neuneslo. Po operaci bych musela podstoupit slabou chemoterapii.
Rozhodnutí
Bohužel se nemůžu rozhodnout. Moje okolí včetně rodiny a partnera mě nabádá, abych to zkusila. Abych bojovala za vlastní dítě. Vím, že bych byla dobrá matka. Radši ale budu zdravá máma a s adoptovaným dítětem a ne nemocná troska. Všichni mě bohužel tlačí do opaku. Chtějí vnoučata a partner vlastní dítě. Doma se kvůli tomu pořád hádáme, odsuzují mě. Mám ze sebe samotné špatný pocit. Dnešní svět se přece netočí jen kolem dětí. Nechci obětovat svoje zdraví a zbytečně riskovat.
Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
