V galerii najdete tipy, jak se s partnerem co nejrychleji sehrát a žít pod jednou střechou.

Rozhodnutí

Dobrovolně jsem se rozhodla vychovávat děti sama a bez partnera jsem už dvanáct let. Mám hezkou práci i slušný plat. Po rozchodu s přítelem jsem se zařekla, že mužského nechci ani vidět. Současná situace mi vyhovuje. Na samotu jsem si zvykla a chlapa k životu nepotřebuji. Problém není můj osobní život, ale soužití se sousedy. Těm je samoživitelka trnem v oku.

Posila

Dívají se na mě skrz prsty, kradli mi boty, lili kafe na rohožku, házeli před byt připínáčky a hřebíky, propíchali mi kola u auta. Děti nesměly ani ceknout. Jen zabrečely, zvonili u nás sousedi a vyhrožovali udáním na sociálce. Hrůza. Agrese a nevraživost vůči nám se stupňovala. Nechápala jsem to. Byl to na pohled slušný pár - senioři v důchodu. Když už jsem nevěděla kudy kam, svěřila jsem se bývalému partnerovi. Ten na ně zaťukal a důrazně jim vysvětlil, aby s terorem skoncovali. Přestali si nás všímat a byl klid.

V ústraní

Po pár letech jsem se přestěhovala do většího bytu a situace se opakovala. Když po desáté večerní hrála televize, sousedi se na nás dobývali nebo rovnou zavolali městskou policii. Bylo to zbytečné, nic se u nás nedělo, snažíme se být nenápadní. Měli jsme prokopnutou schránku a v sušárně rozházené prádlo. Soused, co bydlí nad námi, pravidelně pořvává, nadává na mě a vyhrožuje, že nás vytopí. Ran do radiátorů, které se ozývají celým domem už si nevšímám. Po setmění se bojím i spláchnout. To, že oni každou sobotu chodí opilí z hospody kolem třetí ráno a neberou ohledy, jim do obličeje vpálit neumím. Nevím, jestli se nudí. Asi potřebují někoho šikanovat a ukazovat svoji moc a sílu. Samoživitelka je snadný cíl. Mají jistotu, že se ji žádný chlap nezastane. Asi se dám na nějaký bojový sport.

Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.