V galerii najdete tipy, jak být tchyní na jedničku.

Zdroj problémů

Jsem s přítelem dva a půl roku a máme spolu krásnou dceru. Je jí pět měsíců. Partner má z předchozího vztahu syna. Platí na něj výživné a pravidelně si ho bere k sobě. V tu dobu se mu maximálně věnujeme. Bohužel žijeme v rodinném domku, který těsně sousedí s tím, kde bydlí jeho rodiče. Tchán je hodný a milý, ale přítelova matka je moc zlá.

Přítelova syna si bere k sobě a navádí ho proti nám. Tvrdí mu, že ona je jeho maminka. My se mu to pak marně snažíme vymlouvat. Tchyně je nepříčetná a hned se čertí, že je to dítě chudák, protože je každou chvilku jinde. Není to pravda, je to tříletý kluk, chytrý a vnímavý. Moc dobře ví, co se kolem něj děje, kdo je matka a kdo babička. Ta ženská nenechá na pokoji ani přítelovu bývalou partnerku. Pomlouvá ji a dělá z ní tu nejhorší matku na světě. Sama za sebe ale musím říct, že je docela milá a o syna se stará ukázkově.

Strach o dceru

Dlouho mě to nechávalo chladnou, ale teď už tchyně útočí i na mě. Šíří o mě nepravdy a snaží se nás s přítelem rozhádat. Pravidelně mi vyhrožuje, že mi soudně vezme malou. Od jejího narození jsme se nedočkali jediné návštěvy nebo pomoci. Nebyla s vnučkou na procházce a dívá se na ni skrz prsty. Když si ji vezme na klín, dcera se rozbrečí a nechce u ní být. Malou ještě stále plně kojím a jsem s ní čtyřiadvacet hodin denně, má ode mě všechno, co jí jako máma můžu dát. Od tchyně se ale vždycky dočkám jenom pomluv. Bojím se, je zlá. Přemýšlím, jestli má nějaké právo připravit mě o dítě.

Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.