V galerii najdete tipy, jak si najít lepší práci.

Těžké časy

Po pěti letech doma s dětmi jsem se vrátila do práce. Myslela jsem si, jak konečně vydechnu. Všem jsem vyprávěla, jak mě starost o děti zmáhá a celé dny jenom uklízím, vařím, peru a žehlím. Teď makám deset hodin denně a nemám čas si ani odskočit na toaletu. O tom, že bych si udělala pauzu na oběd, jenom sním. Jako bych při svých pětačtyřiceti kilech potřebovala ještě více zhubnout. Jsem na nedobrovolné hladovce.

Řehole

Nevím, na co jsem si ty roky stěžovala. Válela jsem se doma na gauči a půlku dne seděla s dětmi na koberci a hrála si s nimi. Každou chvíli jsem něco uzobávala, byla jsem upravená a měla jsem dostatek odpočinku. Ani jedno dítě ale nebylo hodné, jsou to malí draci. Ze všeho nejvíc je lákalo šedesátilitrové akvárko, házely do něj ponožky, boty a nádobí. Jindy zase z misky vylévaly vodu na podlahu, aby si udělaly v obýváku bazén. Kreslily po zdech a vytahovaly oblečení ze skříní.

Pomoc

Radši bych byla doma na mateřské. Práce mě ničí. Díky ní jsem pochopila, že po návratu domů už nemám na nic náladu ani energii. Svalím se do křesla a sleduji televizi. Většinou usnu. Naštěstí mám muže, který toho doma hodně zastane. Teď je na neschopence a ještě minimálně tři měsíce bude. Doma se nemusím o nic starat. Nestěžuje si, muži zkrátka rodičovskou neprožívají tak moc jako ženy. Kdyby za mnou po práci přišel s tím, abych nastoupila na druhou směnu a starala se o děti, vyběhnu s ním. Stydím se, že jsem byla tak naivní a myslela si, jak se na mateřské dřu.

Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.