V galerii najdete tipy, jak vycházet s partnerovou rodinou.
Hladinka
Máme trable s tchyní. Trvá to už rok. Našla si nového přítele a začala dost pít. K alkoholu mají blízko oba a už to s ním přehání. Často si brala našeho syna na hlídání a nikdy jsem s tím neměla problém, ale teď se začínám bát. Jsou mu dva roky a nechci, aby viděl babičku pod parou. Posledně s ním seděla čtyři hodiny v hospodě a dávala si do nosu. Když jsem ji přistihla, žalovala na mě manželovi. Snažila se to celé obrátit proti mně. Tvrdila, že nepila. Nevím, co si myslela. Bylo to z ní cítit a co jiného by na baru asi dělala.
Pokus o usmíření
Je to s ní těžké. Chci, aby měl syn obě babičky. Může k nám přijít a strávit s ním celý den, ale na hlídání u ní dítě nebude. Šíří o mně, že jsem nevyrovnaná a syna chci mít jenom u sebe, že manželovi zakazuji, aby jí volal. Nic z toho není pravda. Jen nechci, aby mého synka někde zapomněla. Trnula bych hrůzou, jestli se mu něco nestane. Má u sebe pořád lahev s alkoholem a piv dá každý den minimálně šest. To je na ženskou v letech hodně. Už několikrát jsme ji žádali, aby se ve dny, kdy má vnouče na starosti, krotila, ale neposlouchá nás. Chová se nezodpovědně a dokonce jezdí autem. A to ještě nemá řidičák. Na stará kolena se přihlásila do autoškoly, aby mohla jezdit s naším synem na výlety. Nikdy ho s ní nepustíme. Je nezodpovědná.
Nezajímá mě, že má pro něj vymyšlený program. Můžou se scházet u nás, nic jiného nedovolím. Tchyně všechno zhoršuje tím, že komunikuje jen s manželem. Na mě číslo má, ale zásadně mi nevolá. Chápu, synkovi si může postěžovat a pokusit se o manipulaci.
Četla jsem, že prarodič má právo na styk se svými vnoučaty. Bojím se, že by se se mnou tchyně mohla soudit.
Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.