V galerii najdete tipy, jak překonat změny po porodu.

Druhý pokus

Před pár týdny jsem zjistila, že jsem těhotná. První dceři je teprve osmnáct měsíců. Už mám potvrzení od gynekoložky a slyšela jsem tlukot srdíčka. Jsem šťastná i nešťastná zároveň. Dva týdny zpátky od nás totiž odešel partner. Od narození dcery už se to stalo pětkrát. Bez vysvětlení si sbalil věci a odešel. Nebydlíme spolu. Po porodu to nezvládal a po tom, co mě z bytu vyhodil, máme každý svůj. Tři dny po jeho zmizení jsem zjistila, že jsem těhotná. Dceru si sice bere a jednou týdně napíše, ale nic víc.

Chtěla bych mu to všechno vykřičet do tváře, ale mám strach. První těhotenství jsem nesnášela dobře a provázely ho vážné komplikace. Zdravotní problémy, které mě tehdy několik měsíců trápily, nedokázal přítel akceptovat, vysmíval se mi a pomlouval mě kvůli nim před svými známými.

Tajemství

Nevím, jestli mu to mám říct. Nezodpovědně od nás odešel. Pochopila bych, kdyby opustil mě, ale má přece i dceru. Kvůli ní mohl zůstat, vyříkat si to se mnou a ukončit to v klidu. Dřív nebo později to vědět bude, ale nemám chuť mu to teď říct. Třeba si časem všimne břicha a na chvíli se nebude chovat sobecky.

Neumím si představit, že by se chtěl zase vrátit. Svými odchody mě ničí. Moc to bolí, trápí mě to. Nemůžu se nikomu svěřit s těhotenstvím. Chci, aby to první věděl on. Rodina by mě navíc odsoudila. Nemají přítele rádi a nechápou, proč jsem ho vzala tolikrát zpátky. Měl dokonce vztah s jinou ženou, čekal s ní dítě a byli zasnoubení. Ona potratila a muž se vrátil ke mně.

Přála bych si, aby dostal rozum a začal si vážit rodiny. Jsem na něj naštvaná a zklamaná. Věřila jsem mu, že mu na nás opravdu záleží a neodejde.

Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.