Trable s financemi

Můj život mě momentálně vůbec nebaví. Mám už třináct let manžela, se kterým máme dvě krásné děti. Na první pohled by si kdekdo mohl pomyslet, že jsme šťastná rodina, ale to rozhodně nejsme. Manžel se mnou už delší dobu odmítá komunikovat a prakticky se nemáme o čem bavit.

Naším největším problémem jsou finance a také jeho lenost. Když jsem byla na rodičovské dovolené, prakticky všechny náklady na bydlení pokryl on, já z rodičáku čas od času zaplatila nákup nebo koupila věci dětem, ale víc po mně nechtěl. Díky tomu se mi vždy podařilo našetřit nějaké peníze, které jsme použili třeba na společnou dovolenou či jsem si já mohla něco koupit a udělat si malou radost. Teď je ale všechno jinak.

Pořád po mně chce peníze

Vzali jsme si před časem hypotéku a postavili si dům. Bohužel ale na malé vesnici, kde není možnost najít dobrou práci, takže když děti trochu vyrostly a já se mohla vrátit do práce, musela jsem vzít, co zrovna bylo. Našla jsem se v blízkém městě poloviční úvazek, abych se k tomu dokázala starat o domácnost. Byla jsem ráda, protože jsem konečně měla na měsíc větší peníze, a říkala jsem si, že bych mohla našetřit nějakou slušnější částku. Ale ejhle! Co jsem nastoupila do práce, manžel po mně chce, abych platila prakticky všechny výdaje za naši domácnost. A to i navzdory tomu, že on vydělává podstatně víc.

Měsíčně po mně chce více jak půlku z částky na splátku hypotéky, když k tomu ještě zaplatím pojištění pro sebe a děti a účet za telefon, zůstanou mi zhruba 4 tisíce měsíčně. A z toho ještě platím prakticky všechny nákupy. Nemám tedy žádnou možnost cokoliv ušetřit a vždy jedu až na doraz. Když to manželovi řeknu, tvrdí, že jemu také žádné peníze nezůstávají a že rozhodně nemá na rozhazování. A já snad ano? Moc dobře vím, že mu v práci platí dobře, ale nechápu, za co ty peníze utrácí. Občas mě přepadne pocit, že si peníze snad šetří na to, aby nás mohl opustit.

A aby toho nebylo málo, v domácnosti vůbec nic nedělá. Hraje si na pána tvorstva, který, chudinka, musí chodit do práce a doma má tedy nárok na to polehávat jen s telefonem a nic nedělat. Ale už ho vůbec nezajímá, že i já chodím do práce a k tomu se musím o všechno starat, a navíc ještě takřka všechno platit! Mám toho tak akorát po krk a nejradši bych od něj odešla. Ale na to nemám peníze.

Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

Související články