Po porodu se vše točí kolem dítěte. Máte ale i spoustu jiných povinností. Nahlédněte do galerie.
Šestý pokus
Nejsme ve finanční tísni a další dítě s radostí uvítáme, ale po pěti chlapcích toužím po holčičce. Tak moc, že se bojím vlastní úvah, jestli budu schopná dát šestému synovi lásku.
Bojkot
Já vím, že je jedno, co se narodí. Hlavní je zdraví. Ale mezi pěti porody jsem čtyřikrát potratila a pocity během očekávání, která skončila neúspěchem, měly dost společného. Trpěla jsem ohromnými nevolnostmi, nemohla jsem cítit jídlo a tlak mi klesal nebezpečně nízko. Manželovi jsem novinku ještě neřekla, nechci mu znovu dávat naděje, že by se to mohlo podařit. Nemohu se zbavit pocitu, že nejsem schopná donosit holčičku. Společný jmenovatel všech potratů mě v tom usvědčuje. Moje tělo reagovalo jinak.
Nemožné
Jsme spolu už deset let a pro děti bychom udělali všechno na světě. Už to ale začínám brát jako neopodstatněný trest. Do kočárků, ze kterých vykukuje růžová peřinka, koukám jako hladový pes. Nechci propadat zoufalství a uvěřit, že mi dívka není souzena a tělo ji záměrně odmítá. Takové uvažování považuji za vrcholně absurdní, ale ten týden, co mám v peněžence složenou fotku z ultrazvuku, se podobným pocitům nemohu ubránit. Dva měsíce nejistoty budou k nevydržení. Chci se pohlaví dozvědět co nejdříve, abych měla dost času se s tím srovnat.
Zatím jsem to manželovi neřekla, ale než bude možné zjistit, jestli je to kluk nebo holka, povyroste mi břicho. Stejně budu muset s pravdou ven. Pojí se ty svíravé pocity s dalším očekáváním holčičky? Nevím, možná si takové stavy způsobuji sama a v hlavě mi bují zbytečné obavy.
Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
