Anna (42): Potrat se mi kvůli víře příčí, ale na čtvrté dítě nemám sílu i peníze

Jaké změny přinese porod?
Jaké změny přinese porod?
Zdroj: Shutterstock
Jaké změny přinese porod?

„Anno, jste těhotná. Považujte to za zázrak a radujte se.“ S takovou zprávou jsem ve svých dvaačtyřiceti letech odcházela od gynekologa. Měla bych být šťastná, ale mísily se ve mně pocity pochyb, marnosti, znechucení a studu. Bylo by to naše čtvrté dítě. Je to pár dní a já nevím, jak to mám říct svému muži. Jak bych vůbec mohla začít rozhovor, když sama nevím, jestli další dítě chci?

Každé těhotenství je jiné a přináší nové zkušenosti. Na některé změny, které vás čekají hned po porodu, se ale můžete připravit. Tipy najdete v galerii.

Stal se zázrak

Cesta k prvnímu otěhotnění byla dlouhá a trnitá. Dlouho se nám nedařilo a s manželem jsme zkusili téměř vše. Jako první jsme dali šanci experimentům v posteli, pak různým metodám, jak ošálit biologické cykly, pak přišly na řadu tabletky a IVF. Ani to ale nevyšlo na první pokus. Tehdy jsem poprvé zapochybovala, je-li mi souzeno být matkou. Když se narodila dvojčata, zalil mě hřejivý pocit štěstí. Byla jsem nesmírně vděčná za dvojitou nálož radosti, lékaři byli totiž skálopevně přesvědčení, že jsem neplodná a otěhotnění přirozenou cestou je u mě téměř nemožné. Dětem bylo čerstvých patnáct měsíců, když si ze mě těhotenský test vystřelil. Menstruace si dávala na čas a bolesti v podbřišku mě znejistily. Ještě jsem měla v živé paměti, s jakou jistotou mi lékaři tvrdili, že bez odborné pomoci neotěhotním, a tak jsem nevěřila vlastním očím. Na svět jsem ale přivedla zdravou a krásnou holčičku. Třetí dítě jsme s manželem neplánovali, ale ten zázrak za to stál. Bohužel porod provázely velké komplikace a po akutním císařském řezu se uvažovalo dokonce o sterilizaci. Ze všeho ale sešlo kvůli anomálii na vaječníku, která takový postup znemožňuje. Já ale od té doby trpím na silné migrény a prášky beru po hrstech. Za každé z našich dětí jsem ale vděčná a nikdy bych to ani jednomu z nich nevyčetla.

Děkuji

Moje přesvědčení mě přivedlo k víře. Ve svých 38 letech jsem se dokonce nechala pokřtít. Nepatřím sice mezi ortodoxní věřící a hodně rituálů a tradic nedodržuji, ale nevynechám jedinou bohoslužbu a pravidelně se obracím k nebi, abych poděkovala.

Těžké rozhodnutí

Některé mé vrstevnice se i v tak pokročilém věku cítí svěží a plné života, ale já ne. Jsem vyhořelá, unavená, stárnu a zdraví mi chátrá. Kdyby to záleželo jenom na mně, neváhám a podstoupím potrat. Ale jsou to právě moje tři děti, které maří moje rozhodnutí a nutí mě přemýšlet, jestli by moje volba byla správná. Mám se po nekonečných prosbách o zázrak otočit k dalšímu životu zády? Nebo riskovat zdraví svoje i nenarozeného miminka a stát se počtvrté matkou? Jsem bez energie, na krku celou rodinu a velké hospodářství, peněz nám moc nezbývá.

Jako věřící katolička bych měla na podobné úvahy zapomenout, ale klesám zpátky do reality, kde se na zázraky nehraje.

Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna. 

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky