V galerii najdete tipy, jak být milovaná tchyně.

Změna

Rodinný život se pro bydlení v garsonce příliš nehodil, a tak jsme museli začít řešit otázku nového zázemí. Měli jsme něco našetřeno, ale ne tolik, abychom šli do stavební firmy, vybrali si dům z katalogu a do roka přebírali klíče. Pomoc nám nabídli rodiče partnera. Problém byl v tom, že žijí na Slovensku. Přesunuli bychom se o více než 500 kilometrů. Jejich nabídka nás potěšila, ale i tak jsme hledali ještě jiné řešení. S roustoucím břichem jsem měla i jiné starosti, a nakonec jsme sbalili kufry a odjeli za hranice.

Odděleně

Porodila jsem a užívala si malého. Přítel takové štěstí neměl. Zaměstnavatel nenašel jeho odchod na Slovensko pochopení. Musel projít výpovědní lhůtou tak, jak ukládá zákon. První měsíce tedy jezdil domů jen jednou za dva týdny na víkend. Nebudu lhát, syn mi dával zabrat. Byla jsem ráda, že mám po ruce alespoň tchyni, která se nemohla vnoučka nabažit. Pomáhala mi a byla velkou psychickou oporou, když musel partner dostát svým závazkům. Byla mi neustále v patách a pořád měla co říct. Telenovela z vesnice mě příliš nezajímala, a tak přišla s těžším kalibrem. Na přetřes přišla bývalá přítelkyně mého muže.

Na ostří nože

Nevím, o koho jde, ale mám pocit, že byla ztělesněním dokonalosti. Milá, vzdělaná, úspěšná, krásná. "Ani nevíš, jak mi chybí. To by byla snacha, kterou si zasloužím. Nebýt Samuela, Leoš by s tebou už dávno nebyl. Za svůj vztah poděkuj mně, to já jsem svého syna vychovala k zodpovědnosti, která mu brání nechat ti dítě a hledat lepší." Nemusí na mě chodit takovou oklikou, ať mi klidně řekne do očí, že mě nemá v lásce. Toho se ale ona bojí, ví, že nejdu pro ostré slovo daleko.

Odcházíme

Koncem roku nepřijel manžel celý měsíc, měli v práci uzávěrku a do pronajatého bytu se chodil jen vyspat. Dostal od své matky zprávu, že v době, kdy není s námi na Slovensku, jí nechávám syna na krku a proháním chlapy. Vždycky se třepu hrůzou, co si na mě zase vymyslí. Už mám těch pomluv po krk. S přítelem si plně důvěřujeme a jejím zprávám se ve finále vysmějeme, ale už je toho moc. Radši jsme se upsali bance a vzali si hypotéku, abychom se mohli nastěhovat do vlastního. Bydlet s takovým parazitem pod jednou střechou totiž nezvládám.

Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.