Bořivoj: Mám pocit, že na mě přítelkyně chystá podraz, miluji ji, ale mám obavy

Vztah s mladší ženou je pro muže lákavý
Vztah s mladší ženou je pro muže lákavý
Zdroj: Shutterstock
Vztah s mladší ženou je pro muže lákavý

Jsem rozvedený, mám tři děti a nedávno jsem se seznámil s příjemnou mladou ženou, svobodnou maminkou šestileté Barunky. A zamiloval jsem se, jako by mi bylo dvacet. Bohužel se má přítelkyně začala dožadovat dítěte. Mám strach, že to na mě chce uplést, a já už o další dítě nestojím. 

Dvacet mi ovšem už dávno není, na krku je padesátka. Na lásce ovšem věk nic nemění, i když kolem padesátky člověk přece jen víc přemýšlí o budoucnosti. S Ivanou chodím skoro rok, jsem – nebo spíš až do nedávna jsem byl – velmi šťastný. Milá, vlídná a okouzlující, kromě toho i báječně vaří, mám taky moc rád její dcerku Barunku, a tak jsem začal uvažovat o tom, že bychom se s Ivanou mohli vzít.

„To víš, že si tě vezmu, miláčku,“ pravila nadšeně, když jsem jí navlékal zásnubní prstýnek. Políbila mě a vzápětí dodala: „A budeme mít miminko, viď? Já bych s tebou hrozně chtěla děťátko, malého chlapečka, měl by tvoje oči a ty vlnité vlasy…“ Iva přímo zářila při představě miminka, o kterém se nikdy předtím nezmínila. Nepadlo ani slovo o tom, že bychom si pořídili dítě. Já mám tři a ona má přece Báru – a hlavně, bude mi už padesát!

„Ale lásko, co tě to napadlo,“ reagoval jsem vyděšeně, „nikdy jsi mi neřekla, že bys chtěla dítě. Já už se na otce malého děcka necítím. Zkrátka a upřímně, já už další dítě nechci.“ Iva posmutněla. Vrhla na mne vyčítavý pohled a prohlásila, že ona dítě chce, že jí tikají biologické hodiny, protože je jí třiatřicet, a navíc nechce, aby Barča vyrůstala jako jedináček. „Snad si to rozmyslíš, víš, jak by to bylo krásné? Ty, já a Barunka na procházce s kočárkem…“

„No, já mám trochu jinou představu o našem životě. Co třeba trochu cestovat po republice, koupil bych nové auto, tahle šunka, co mám, už je stejně na odpis.“ A Iva na to, že nikam cestovat nechce, jedině s kočárkem po parku.

Začal jsem si dávat hodně velký pozor, aby Ivana neotěhotněla. A Ivana je nevrlá, náladová, často brečí a na pořadu dne je neustále miminko, bez kterého její život zřejmě nemá cenu, a pak taky já, sebestředný sobec, který kašle na její tužby a potřeby.

Bořivoj, Opava

NÁZOR PSYCHOLOGA

PhDr. Petr Šmolka

Naše spokojenost ve vztahu souvisí s mírou, v níž jsou naplňována očekávání, s nimiž do něj vstupujeme. U těch zásadních kompromis hledat nelze a bez jejich naplnění se jen těžko budeme ve vztahu cítit dobře. Jedním z nich je plození potomků. Dítě se trochu narodit a trochu nenarodit nemůže.

Pokud tedy jeden z vás není „chytrá horákyně“. A tak máte jen dvě možnosti – buď vztah ukončit a hledat jiný, v němž byste se v představách o budoucím ne/rodičovství shodli. Nebo připustit, že se neshodnete, a očekávání modifi kovat tak, aby byla s partnerovými slučitelná. Pokud se však se zvolenou alternativou nedokážete vnitřně ztotožnit, hrozí, že si ji budete navzájem předhazovat. – Možná by snad bylo lepší hodit si korunou, než se skřípěním zubů přijmout nechtěnou variantu. Zlobit se pak můžete na zlovolnou minci…

 

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky