Diskutujte: Jak jste na tom vy s představami o rozdělení mužské a ženské role v domácnosti?
- Mužům v České republice se stále líbí tradiční model – muž živitel, matka pečovatelka. Ukázal to loňský sociologický průzkum „Podoby otcovství v České republice“, zpracovaný pro ministerstvo práce a sociálních věcí. Ženy obstarávají 75 % domácích prací, 73 % každodenní péče o děti a 68 % nákupů. Muži mají o něco vyšší plat a považují se za živitele rodiny. Třem čtvrtinám z nich se takové rozdělení rolí líbí.
Jenže Ditin manžel to s představami ženy hospodyňky, zdá se, dost přehání...
Dita si stěžuje: „Vždycky jsem chtěla studovat vysokou školu, ale když mi umřel ve čtvrťáku na střední škole táta, radši jsem šla do práce, abych mamince pomohla s rodinným rozpočtem. Moji sourozenci byli ještě malí, tak jsem to cítila jako povinnost, ulehčit upracované mámě.
Teď už se ale rodinná situace změnila, jsem pět let vdaná, vedu vlastní život. Cítím, že mi vysoká škola chybí, díky ní bych v zaměstnání mohla dosáhnout mnohem výš. Jenže jsem narazila na nečekaný problém. Můj manžel doslova vyvádí psí kusy. Školu prý budu studovat jen přes jeho mrtvolu.
Příběh: Manžel nechce, abych studovala
Možná vám můj problém bude připadat jako z předminulého století, protože vzdělání se dneska bere pro ženy jako samozřejmost. Že má někdo vysokou školu, nikoho nenaplňuje úžasem, vlastně se o tom ani moc nemluví, protože takových lidí je spousta. Jenže já ji nemám a mít chci, a neumíte si představit, jaký to je pro moji rodinu problém.
- Můj manžel má bohužel jenom střední vzdělání a vůbec nechápe, proč bych si měla ve svém věku přidělávat nějaké starosti se studiem.
U něj je to vlastně tak, že nerozují tomu, proč bych měla nějaké starosti se studiem přidělávat jemu. Máme dvouletou holčičku a on má pocit, že kdybych začala studovat, musel by se o ni víc starat.
Příběh: Manžel nechce, abych studovala
Manžel se bojí, abych nebyla vzdělanější než on
Ovšem to už stejně jsem, protože mám nástavbu. Možná se taky bojí, že budu vydělávat víc peněz, ale to snad by podle mě měl být spíš rád! Ovšem on to tak nevidí. Je vychovaný v tradičním modelu rodiny, když muž chodí do práce a žena se stará o domácnost. Samozřejmě, já do práce chodím už teď a vyděláváme skoro stejně, ale fakt je, že on mi doma moc nepomůže. Pořád si myslí, že starost o kuchyni i o uklízení je jenom moje práce a že od něj je moc hezké a výjimečné, když mi s tím někdy pomůže. Myslím, že na vině jsou v tomhle i jeho kamarádi, že se vzájemně utvrzují v tom, že žena má být u plotny.
Muž má strach, že si ve škole najdu milence
Nakonec se možná bojí i toho, že bych ve škole mohla potkat nějaké zajímavější muže, než je on. Nic takového pochopitelně neplánuju, ale vysvětlujte to někomu, komu to možná kamarádi valí do hlavy. Dokonce mi to už jednou naznačil, sice nepřímo, ale přece.
Jednou se vrátil z nějaké pánské oslavy a protože byl trochu opilý, byl asi upřímnější než jindy. Prostě mi řekl, že si tam určitě plánuju s někým se vyspat, že už mi asi není dost dobrý, že ví dobře, že škola je jenom zástěrka, že si chci najít milence. Nemělo smysl mu to tehdy v noci vymlouvat, jenom jsem na něj zařvala, že se asi zbláznil, a práskla dveřmi. Nevím, jestli si to pamatuje, nikdy už o tom nemluvil, ale v každém případě se na moje studia dívá pořád stejně.
Příběh: Manžel nechce, abych studovala
Udělala jsem přijímačky, studium mi nikdo nerozmluví
Ničím z toho jsem se ale nenechala ovlivnit natolik, abych letos na jaře zkoušky na vysokou neudělala. Jsem přijatá na studia a tenhle podzim je po dlouhé době můj první studijní. Ukázala jsem manželovi skripta a oznámila mu, že začínám a očekávám jeho pomoc. Nevím, odkud jsem v sobě vyhrabala sílu mluvit s ním na rovinu a postavit ho před hotovou věc. Samozřejmě jsem se bála jeho reakce, ale kupodivu nenastal vůbec žádný křik. Jen suše poznamenal, jestli se nebojím, že si místo mě najde jinou ženu, která by se víc držela doma. Odpověděla jsem, že na seznamce na internetu jich je určitě spousta, nebo že si může podat inzerát. „A nezapomeň tam napsat: Středoškolské vzdělání podmínkou. Protože já budu vysokoškolačka.“ dodala jsem na závěr. Od té doby se moje studium doma neprobíralo a když jsem jela na první přednášku, manžel bez námitek pohlídal malou.
Příběh: Manžel nechce, abych studovala