Vzpomínám na ten den, jako by to bylo včera. Byla jsem na cestě do obchodu a přemýšlela, co koupit k večeři. Netušila jsem, že zažiju náhodný projev laskavosti, který mi zůstane v paměti na dlouhá léta.

Když jsem vjížděla na parkoviště před obchodem, všimla jsem si, že moje auto trochu drncá. Moc jsem nad tím nepřemýšlela, předpokládala jsem, že je to jen hrbolatou silnicí. Zaparkovala jsem a vešla do obchodu. Asi hodinu jsem se procházela a vybírala, co jsem potřebovala. Když jsem se vracela k autu, všimla jsem si malého přeloženého kousku papíru, který mi někdo strčil pod stěrač.

Sáhla jsem po něm a přečetla si vzkaz, který na něm byl napsaný. "Vaše přední pneumatika na straně spolujezdce má málo vzduchu. Tady máte drobné na kompresor, ať ji můžete dofouknout. Snad vám to zlepší den!" Byla jsem překvapená a zmatená zároveň. Kdo mi nechal takový vzkaz? A jak věděl, že mám v pneumatice málo vzduchu?

Rozhlédla jsem se po parkovišti a snažila se zjistit, jestli nepoznám člověka, který mi za stěračen ten milý vzkaz nechal. Ale nikdo nikde. Byla jsem tam v tu chvíli jen já a moje auto. Otevřela jsem ten milý list vzkaz a zjistila, že uvnitř je přibaleno několik mincí. Dohromady přesně tolik, kolik jsem potřebovala k použití vzduchového kompresoru na nejbližší benzínce.

Byla jsem ohromená. Čekala jsem nepříjemnou poznámku o tom, že jsem špatně zaparkovala, nebo že mi někdo poškrábal lak. Prostě obvyklou nepříjemnost. Ale místo toho pro mě úplně cizí člověk udělal něco neuvěřitelně milého. Cítila jsem se vděčná a šťastná. Jako by mi vesmír říkal, že stále existují dobří lidé.

Nasedla jsem do auta a odjela k čerpací stanici. Naplnila jsem pneumatiku vzduchem a s úsměvem na tváři jsem odjela domů. Nemohla jsem přestat myslet na laskavého cizince, který mi tak zlepšil den. Bylo to malé gesto, ale pro mě v ten den jako by změnilo úplně vše.

Od toho dne jsem si začala více všímat lidí kolem sebe. Uvědomila jsem si, že někdy i malý projev laskavosti může někomu hodně zpříjemnit den. Začala jsem pro druhé dělat různé drobnosti, jako například podržet otevřené dveře nebo se usmát na cizího člověka na ulici. Život jako by se díky tomu stal hezčí. A doufám jsem, že jednoho dne někomu jinému zlepším den stejně, jako to udělal ten záhadný cizinec pro mě.


Poznámka redakce: Na přání čtenářky jsme změnili její jméno