Karla: Horší den si k přiznání nevěry vybrat nemohl

Zdroj: shutterstock
Prohlédněte si všechny fotografie (10)

Vánoce jsem od malička milovala. A bylo tomu tak po celý můj život, tedy až do těch loňských Vánoc.

Jak odhlati nevěru, se dozvíte v galerii.

Spolu s dětmi jsem zdobila stromeček, připravovala slavnostní večeři, těšila se na rozbalování dárků. Bylo mi tak krásně v kruhu rodiny….

Před půlnocí šly děti konečně spát a já zůstala s manželem v obývacím pokoji sama, vychutnávala si tu chvíli intimity, kdy mi položil hlavu do klína. Hladila jsem ho po vlasech a očekávala něžná slova.

„Musím ti něco říct,“ zamumlal s hlavou zabořenou do mých nových šatů. „Tak mi to řekni, miláčku,“ pronesla jsem plna něhy, a miláček se posadil, sevřel mi ruku a v očích se mu leskly slzy. Čekala jsem poděkování za krásný večer, za všechno, co dělám pro svou rodinu, možná i vyznání lásky.

„Už to dál nevydržím, Karlo, nemůžu s tím už žít,“ pravil manžel chvějícím se hlasem. „Mám milenku! Je to něco víc než jen sex. Jsme si velmi blízcí, ale nechci vás opustit, mám vás všechny moc rád,“ vyhrkl a rozplakal se.

Jako by mi srdce sevřel ledový pařát. Tak vyznání lásky… Ale jiné ženě. A vybral si na to zrovna Štědrý večer. Proč?

Chtělo se mi plakat, ječet, strhnout stromeček, zmlátit manžela. Ale místo toho jsem jen strnule seděla a zhluboka dýchala, protože se o mne pokoušely mdloby. Měla jsem pocit, že na tom gauči nesedím já, ale někdo jiný, že tu scénu pozoruji z výšky, odněkud ze stropu…

Promiň, že ti to říkám zrovna dneska, ale už jsem to nedokázal unést,“ kňoural ten člověk a snad čekal, že ho „socha“ začne litovat a utěšovat. „Neumíš si představit, jak tím dvojím životem trpím! Ani netušíš, jaké to pro mne je snažit se být dobrým manželem a současně milovat jinou ženu! Ten vztah trvá už pět let a já už pět let trpím jako zvíře!“

Náhle jsem přestala být sochou, cítila jsem, jak mi v žilách proudí krev, jak mi buší srdce. „Vypadni,“ procedila jsem skrz jektající zuby. „Seber se a táhni za ní. Vyřešíme to hned.“

A manžel začal křičet, že to přece nemůžu myslet vážně, on se mi svěřil, očekával pochopení, a já ho hned vyhazuju, dokonce šel vzbudit děti, aby jim oznámil, že ho maminka vykazuje z domu. Strašná scéna!

Od té doby se mě děti stále ptají, zda chci tatínka opravdu vyhodit. Chci! Ale můžu jim to udělat?

Karla, Olomouc

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky