Někdy i dospělé děti mohou rodičům přivodit perné chvilky, více najdete v galerii.

Moji rodiče se k sobě chovali vždy trochu odtažitě. Neviděla jsem, že by se líbali a objímali, projevy něhy a lásky se u nás nekonaly, a to ani vůči mně. Teprve můj muž mne naučil, jak je něha a láska krásná. Rodiče pro mne ale zůstali asexuálními bytostmi. Všechno se změnilo poté, co se rozvedli a máma si našla nového partnera.

Mámin Honza je dobrý chlap, ale jejich láskyplné projevy mi lezou na nervy! Možná proto, že si vždycky všechno barvitě představuji. Zkrátka s tím mám problém, a ten v plné síle vypukl při rodinné oslavě, kdy se bratranec, který se neostýchá klást i lechtivé otázky, otevřeně mámy zeptal: „A co vy dva, ještě spolu spíte, nebo už jste se sexem sekli?“ Nato se máma s Honzou zasmáli, chytli se za ruce a dali si pusu. V tu chvíli jsem si je představila, jak spolu dovádějí v posteli, a bylo mi z toho zle!

„Pepo, ty jsi vůl, proč se na to ptáš? Já to nechci vědět, protože mě přinesl čáp!“ pronesla jsem napůl žertem, nicméně ta myšlenka se mi v hlavě usadila jako brouk. Vím, že je to špatně, máma s Honzou mají právo na sex stejně jako my ostatní, máma je krásná žena, ale je to prostě MÁMA, v mých očích bytost zcela asexuální.

Vytvořila jsem si problém, sama se za to stydím, protože je to nesmysl, ale nějak se s tím nedokážu poprat. Dokonce jsem při poslední návštěvě na mámu vystartovala. „To si nemůžete nechat to cicmání, až tady nebudeme?“ Máma na mě koukala jak opařená. „Jituško, copak nejsi ráda, že jsem šťastná, že se máme s Honzou rádi? Děláme snad něco špatného?“¨

Omluvila jsem se, ale máma pojala podezření, že mi to v manželství skřípe, a začala klást otázky, které se mi vůbec nezamlouvaly. „A klape vám to v posteli?“ Odpověděla jsem jako zapšklá prudérka: „No mami?! Na to se snad rodiče neptají!“

V manželství jsem spokojená po všech stránkách, ale mě přinesl čáp! Ráda bych věděla, jestli podobně jako já přemýšlejí o rodičích i jiné dospělé děti.

Jitka, Nový Bor

Odborník radí

PhDr. Petr Šmolka

Milá Jitko, možná už bude načase, abyste se podívala pravdě do očí. Jste si jistá, že to byl čáp? Nemohla to být vrána? Pokud jste skálopevně přesvědčená, že to byl jeden z nich, tak si to raději nechávejte pro sebe.

Naštěstí se nedržíte víry, že děcka rostou např. v kapustičkách. Nevím, jak byste tuto u dětí mnohdy nepříliš populární potravinu obhájila. Její konzumace by jim ke všemu ještě kapku zaváněla kanibalismem. Přitom není nic neobvyklého, když nám rodiče připadají jako bytosti zcela asexuální. Částí za to mohou i obecně sdílené normy, dle nichž manželské důvěrnosti nepatří na veřejnost.

Úzkostlivě se snažíme chránit děti, jak před našimi hádkami, tak i před projevy blízkosti. Občas se mohou sice stát bezděčnými svědky rodičovského sexu, aniž by byly zvány. Psychoanalýza má pro takový zážitek vlastní pojem – „prascéna“. Moc libozvučný sice není, úporná traumata však zpravidla nepůsobí.

Maminčino miliskování s novým partnerem je částí dáno novostí vztahu, částí i maminčinou vyprahlostí po letech bezdotykového manželství. Buďte ráda, že vás manžel naučil, jak krásná může být něha a láska; bylo by tedy pokrytecké se s jejich projevy skrývat.

Žádnému dítěti, když mamka hupsla taťkovi na klín, se jen kvůli tomu opar z leknutí nevyrazil. Třeba tím jen vykompenzujete chvilky, kdy mohou vidět, jak na sebe umíte zavrčet.

Autor: Eva Hirschová