Gabriela: Dcera se cpe za mými zády. Zlobím se, ale jí nevadí, že bude tlustá

Zdroj: shutterstock
Prohlédněte si všechny fotografie (13)

Dceři je 10 let. Věnuje se několika sportům. Závodně plave, jezdí na kole, lyžuje, vyniká ve snowboardu. A přesto má děsnou nadváhu!

V galerii se dozvíte, jak konečně zhubnout.

Dřív byla jen oplácaná, doufala jsem, že z toho vyroste, ale stal se pravý opak. Ještě víc se zakulatila. Má zkrátka špeky! To nemůže být normální, usoudila jsem, a tak jsem ji vzala na vyšetření štítné žlázy.

Všechno je v pořádku. Paní doktorka mi jen doporučila, abych dceři snížila dávky jídla. Ale já ji rozhodně nepřekrmuji, naopak, její jídelníček se skládá z ovoce, zeleniny, úplně jsem vynechala pamlsky.

Její sourozenci (13 a 15 let) jsou štíhlí, a přitom jedí za dva, zatímco ta nejmladší, už jí říkají tlusťoška, jim závidí a obviňuje mě, že ji trápím hlady. Ano, dávky jídla jsem dceři omezila, ale kupuji zásadně jen bio maso, aby měla potřebné dávky kvalitních proteinů, vždyť sportuje.

Tak jak je možné, že je tlustá? Zjistila jsem, že zřejmě tajně jí! V posteli pod polštářem jsem našla zahrabanou lžičku a kelímek od nějakého pudinku. Na dně batůžku kus housky a papír od jakési uzeniny.

Dcera se hrozně rozzlobila, že jí prohledávám věci, tvrdila, že si salám a housku koupila jen proto, že byli se školou v muzeu a už nestihli oběd.

Dobře, uvěřila jsem, ale co ten pudink? To prý byla výjimka, večer měla hrozný hlad po té mé zeleninové dietě, a abych už ji nechala na pokoji.

Jenže já každou chvíli nacházím zbytky různých pochoutek! V kapse kalhot obal od tatranky, v pokojíčku různě poházené papírky od bonbonů, zbytky čokolády rozmazané po povlečení. Zřejmě si za kapesné kupuje jídlo, hlavně sladkosti, ale copak jí můžu sebrat kapesné?

„Až budeš starší, bude tě mrzet, že jsi tak tlustá,“ říkám jí a ona se na mě vzdorovitě podívá a odsekne: „No a co? Tak budu! Svět nemusí být plný vyzáblin!“ A zlostně odejde do pokojíčku. Kamarádka mě ale varovala, že bych tím neustálým upozorňováním a káráním mohla v dceři vybudovat poruchy příjmu potravy.

Gabriela, Ostrov nad Ohří

NÁZOR PSYCHOLOGA

PhDr. Petr Šmolka

Vážená paní Gabrielo, ta kamarádka může mít pravdu.

U dívek (zrovna v tomto věku) je snadné vyvolat některou z poruch příjmu potravy. Je sice hezké, že se snažíte jídelníček dcerky hlídat, „hezké“ však neznamená „moudré“. Se změnou byste ale měla začít u sebe – už proto, že problém nemá zatím vaše dcera, ale vy.

Pokuste se ji přestat kontrolovat, vše stejně neuhlídáte. Vaše jednání má cosi společného s počínáním chorobných žárlivců. Ti se také domnívají, že nejlepší prevencí nevěr je důsledná kontrola. Opak bývá pravdou. Téma dceřiny neforemnosti by mělo být tabu.

Možná si namlouváte, jak se dceři snažíte pomáhat a že je to v jejím zájmu. Není! Vy se ji snažíte kontrolovat! Ona si o tento druh pomoci neříká. Až si řekne, zkuste ji nasměrovat k odborníkům. Podívejte se třeba na web „Psychoterapie Anděl“.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky