Že má člověk va vašem okolí psychické problémy, zjistíte snadno podle našeho návodu v galerii.

Možná pro mě bylo pohodlné neprověřovat. Když mi Zuzana oznámila, že si sehnaly s kamarádkou brigádu, budou prý u nás na sídlišti shrabovat listí, říkala jsem si: Aspoň si holka přivydělá nějakou korunu vlastní prací. Bylo mi trochu divné, že si takovou prací vydělá na tolik svetříků, módní bundičku a značkové džíny, moc jsem ale po tom nepátrala. Jsem obchodní manažerka a práce mi zabírá spoustu času. Manžel je policista a doma se ukáže až pozdě večer. Asi nejsme ideální rodiče.

Musím uznat, že Zuzana byla velkorysá. Nosila dárky i pro nás a hlavně pro svou malou neteř Natálku. Ale jednoho dne to skončilo. Nachytala ji ochranka v jednom obchodním domě, právě když se snažila proklouznout s velkou krosnou na zádech. Měla v ní mrazicí tašku a v ní dvě pěkné kožené bundy. „Nějací chytráci přišli na to, že uloží-li kradené věci do mrazicí tašky, tak nepípají,“ vysvětloval mi policista, který za mé přítomnosti sepisoval se Zuzkou protokol.

Seděla jsem na služebně jako opařená. V hlavě mi vířila jediná myšlenka: Moje dcera je mazaná zlodějka. Hrála si na hodnou, a přitom lhala a podváděla. Nemohla jsem se na ni ani podívat.

Zuzana chodila do prvního ročníku gymnázia. Ředitel si mě zavolal a suše oznámil, že dceru vylučuje ze školy jako odstrašující případ. O našich problémech se dozvěděl i můj zaměstnavatel. „Z ohledu na serióznost naší firmy je nežádoucí, abyste nadále kontaktovala VIP zákazníky. Je mi to líto, protože jste se jako manažerka výborně osvědčila. Ale jak zajisté chápete…“ oznámil mi s pokrčením ramen a pověřil mě administrativou, abych byla co nejméně na očích.

Ještě hůř je na tom manžel.

Je to dobrý policista, o to víc ho mrzí, že v rodině selhal. Závistivci, kteří už dlouho pásli po jeho postu, jsou na koni: Jak může honit lotry, když má jednoho doma? Ať jde dělat dopraváka! Ti shovívavější jen podotýkají, že pod svícnem bývá největší tma.

Jsem z toho všeho nešťastná. Ani na Zuzanu se už nezlobím, když vidím, jak ji vyloučení ze školy a ta ostuda mrzí. Bojím se, že se to s ní povleče a že ji příští rok na žádnou školu nevezmou. Hloupé puberťácké zakolísání, a život celé rodiny se zhroutí!

Diana, Praha

Odborník radí

Diana se musí v první řadě vyrovnat s tím, že ji dcera tak zklamala. Že si ani ona, ani její manžel ničeho nepovšimli už dřív, je bohužel poměrně častý problém rodičů, kteří se hodně pracovně angažují. Ničemu nepomohou, budou-li si zpětně vlastní nepozornost vyčítat. Dcerku sice asi chválit nebudou, po zbytek školního roku by ale měli trvat na tom, že se nechá řádně zaměstnat. Stále je ještě naděje, že by si mohla uvědomit, kam její počínání vedlo.

Nebývá moc běžné, že by zaměstnavatel rodičů zareagoval tak jako Dianin. Možná by v případném pracovně právním sporu mohla uspět, na druhou stranu by se snad i na těch jeho sankcích dalo nalézt cosi pozitivního.

Klidnější pracovní náplň, možná i více času na distanční kontrolu dcery. Ničemu by asi nepomohlo, kdyby jí trvale „šlapala na paty“; zpovzdálí by ale měla mít přehled o jejím čase a jeho náplni. Zároveň už je zřejmě nejvyšší čas začít řešit její budoucnost. Neměla by se poohlédnout třeba po učňovském oboru s maturitou…?

Pozitivní dobrozdání případného dceřina zaměstnavatele by mohlo její šance zvýšit. Třeba aspoň na to, aby z ní byl časem slušný člověk, což je pro život mnohem podstatnější než nějaká maturita.