Vyšetřete si v životě i trochu času pro sebe. Nahlédněte do galerie a inspirujte se.

Něco je špatně

Je to jako živý sen. Stalo se to před sedmnácti lety, pamatuji si to přesně. Dva dny před Štědrým dnem jsem našla Kristýnu, jak se svíjí na posteli v bolestech. Ruce měla složené na břiše a nemohla se pohnout. Silné křeče v podbřišku jí nedovolily stát ani sedět. Nahřála jsem vlněnou šálu a zabalila ji do ní. Na chvíli se jí ulevilo. Zkoušela jsem všechno - horkou koupel, bylinkový čaj, pomerančový džus, slabé léky na bolest. Protrpěla noc a ráno jsme vyrazily na pohotovost. Jako první nás poslali na oddělení gynekologie. Bylo to logické, taky mě to napadlo. Bohužel na příjmu nebyla žádná lékařka, musely jsme čekat. Ve věku dcery bylo lepší, aby ji prohlédla žena. Na vyšetření ale neodhalila nic, co by mohlo v jejím těle dělat neplechu.

Šmahem

Naše další kroky směřovaly na alergologii. Objednací lhůty byly v řádu měsíců, tak dlouho jsem ale čekat nemohla. Po naléhání jsem sestřičku zlomila a vydupala si termín za dva týdny. Jsem naprostý laik a nemohla jsem tušit, že doktor pochybil. Kristýnu v rychlosti prohlédl a doporučil jí zvýšit příjem kysaných výrobků na zlepšení střevní mikroflóry. Čekala jsem, že otestuje její reakce na různé alergeny, ale nemám v povaze plést se do práce odborníkům. Nakoupila jsem ovocné šťávy, kefíry a probiotika a dceru potíže na čas přešly. Na několik let.

Diagnóza

Jen co nastoupila na vysokou školu a většinu času trávila mimo domov, bolesti se vrátily. Z domova sice dostávala nafasováno, ale o zdravém jídle po celou dobu nemohla být řeč. Umím si i moc dobře představit, jak se Kristýna na koleji stravovala. Tip jí dala spolužačka, která už roky nejedla pečivo. Objednala se proto hned do nemocnice a nechala se podrobně vyšetřit. Celiakie. Nikdy jsem o tom neslyšela, neznala jsem lidi, kteří by tím trpěli, nevěděla jsem, kde nakoupit, co jíst a kde vzít na speciální stravu peníze.

Viník

Šetřila jsem každou korunu, abych nakoupila mouky a bezlepkové pečivo. Pomalu jsem se prokousávala problematikou kolem lepku a od rána do večera se trápila vymýšlením, jak bych své dceři mohla ulevit. Když se bolesti ozvaly znovu, vypěnila jsem a obvinila ji z podvádění při dodržování diety. Dušovala se, že nic neporušuje. A měla pravdu. Ke všem zdravotním problémům se přidala intolerance na laktózu. Seděly jsme vedle sebe mlčky v čekárně. Kristýna se ale najednou zvedla.

„Poperu se s tím, ale teď tě nemůžu ani vidět. Měla jsi mě vzít k doktorovi hned při prvních bolestech a nedoufat, že to bude opožděná menstruace. Kdyby sis po rozvodu našla chlapa a neživořila, nejedla bych dokola jenom chleba s medem a těstoviny se sýrem, langoše a levný jogurty. Za každou moji křeč můžeš ty. Teď budu akorát do konce života stát u plotny, protože si v obchodě nemůžu koupit skoro nic.“ Nespustila jsem z ní oči a doufala jsem, že se otočí a vezme svá slova zpět. Došla na konec chodby, prošla dveřmi a od té doby jsem ji neviděla. Vím, kde a s kým žije, ale nemám odvahu zazvonit u dveří. Udělala bych pro ni všechno na světě, ale křivdu neodpustím ani svým dětem.

Text byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která jej předala redakci. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.