Metoda otevřeného učení či vyučování usnadňuje integraci znevýhodněných dětí. Koncept výuky vytvořil učitel Bernd Badegruber a vznikl na základě jeho vlastního výzkumu mezi žáky. Zajímal se o to, proč se někteří nechtějí učit a proč je vyučování nebaví. Zjistil, že kromě ostatních příčin, se objevuje i malý prostor na aktivitu jednotlivců. Dětem vadí, když na ně přijde řada při vyvolávání málokdy, ačkoliv odpověď vědí a hlásí se. Proto se soustředil na to, aby se mj. zvýšila aktivita všech jedinců. Také proto probíhá práce ve třídě podle týdenního plánu, do jehož sestavování mohou žáci částečně zasahovat. Výhodou pro děti je také fakt, že jim není nařízeno, kde musejí sedět, ale mohou si sami volit, na jakém místě úkoly vypracují.

Začíná se od druhé třídy

Otevřené učení se zavádí na základních školách postupně s věkem. Je totiž potřeba, aby byly děti na tento způsob výuky vyspělé. S vyššími ročníky se zařazují do vyučování další a další metody výuky a výchovy, kterými otevřené učení oplývá. Uvádí se, že počátky otevřeného učení lze zavádět už u dětí druhých tříd základních škol.

Komunikace jako základ

Při otevřeném učení se hodně komunikuje. Tvoří se dvojice, skupiny, dítě hovoří s učitelem nebo se spolužáky. Kvůli tomu, že v jednu chvíli ve třídě diskutuje velké množství lidí, je zapotřebí dbát na určitá pravidla hovoru. Žáci si musejí mluvu cvičit, aby zbytečně nekřičeli. Učí se tzv. tlumenému tónu řeči, a to například tématickými hrami, se kterými přijde učitel.

Výuka bez vyvolávání

Učitel obchází skupinky žáků, kteří pracují spolu a polohlasně s nimi komunikuje. Díky tomu nemusí nikoho vyvolávat. Protože je komunikace velice důležitá, často probíhá rozhovor na dané téma v kruhu, aby na sebe každý viděl. Tím se vytváří rovnost a přehled mezi jednotlivci.

Jak probíhá výuka

Děti se učí pracovat s předepsanými pokyny. Díky tomu se stávají více samostatnějšími a mohou si práci plánovat podle svých představ, protože na úkoly není stanoven časový limit a záleží na každém jednotlivci, v jakém pořadí daná zadání vypracuje. K samostatné práci slouží připravené pracovní listy s úkoly, u kterých je návod na jejich řešení. Učitel by neměl žáky během práce na úkolových listech zbytečně přerušovat.

Učení jako hra

Učitelé si pro své žáky připravují různé materiály a učební hry pro jednotlivce. Děti si tak při vyučování hrají například s tématicky laděným dominem či pexesem. Speciálních her existuje celá řada a záleží jen na učiteli, ke kterým se uchýlí. Kromě toho přichází učitel i s interakčními hrami pro dvojice. Právě při nich se děti musejí naučit spolupráci, aby se nehádaly a dokázaly vypracovat práci, kterou jim učitel do dvojic zadá. Kromě připravených úkolových listů a tématických her čekají na žáky různá čtenářská cvičení.

Tip Kafe.cz: Kam v Praze za otevřeným vyučováním?

Praha
Základní škola, Praha 4, Školní 700
Kontakt: www.zsskolni.cz

Jsou podle vás tématické hry při učení přínosné?