Své otcovské povinnosti plnil pouze formou alimentů (posílal je pravidelně). Většinou se den před Štědrým večerem na chvilku zastavil, předal Adélce dárky a tím to pro něj skončilo.
Dokonce dvakrát zapomněl, kdy má dcera narozeniny, a s blahopřáním dorazil o měsíc později. Jeho občasné návštěvy malá těžce nesla, vždycky je oplakala a pár dní trvalo, než se zase vzpamatovala.
S otcem nesoupeřte, počkejte si!
PhDr. Petr Šmolka, psycholog, Poradna pro rodinu Praha 12
- S rodičovskou bezmocí se potýkají v nejedné rodině, kde mají dospívající nadělení. Nově objevený tatínkův „zájem“ přišel zřejmě v nejméně vhodnou dobu. Pro 16letou dívku bude vnější pozlátko nepochybně lákavější, než kdyby byla o 10 let mladší či o řadu let starší.
- Adélka jako by teď žila ve dvou různých světech. Ten první s matkou, mladší sestřičkou a Jaroslavem, je mimo jiné i plný povinností, tedy tím, vůči čemu se pubescenti tak rádi negativně vymezují. Kolem nově nalezeného otce je ovšem svět zábavy a luxusu. Už proto nemá význam, aby se s ním Jindřiška snažila jakkoli soupeřit! Pouštěla by se jen do předem prohraných bitev. Ani příkazy či zákazy, natož pak mentorování a poukazování na „skutečné hodnoty“ nemůžou v dané chvíli zabrat. Pokud možno by se měla vyhnout i příliš silným výrokům, ukvapeným soudům a nedomyšleným výhružkám; už proto, aby se komunikace mezi ní a Adélkou zcela nezablokovala.
- Paradoxně by bylo účinnější, kdyby se s dcerou dokázala radovat z toho, co jí její „taťka“ může dnes nabídnout. Kdyby se pokusila ocenit, kam všude se s ním dostane, potěšit se s ní z dárků a tiše při tom doufat, že Adélka si časem své hodnoty zas sama srovná. Zároveň je však nutné nerezignovat na dosavadní domácí pravidla a nekritizovat ta, která nabízí otec.
- Jindřiška možná čekala víc, ale žádné jiné zaručeně účinné „rady“ jaksi nejsou na skladě. Opět musím citovat moudro z lidových úsloví. Asi tušíte, že to bude to o trpělivosti a růžích.