Škoda že děti nemůžou ovlivnit výběr partnerů svých rodičů! Na rozdíl od nich máme nadhled, o který naši stvořitelé v záchvatu zamilovanosti přicházejí.
Zkuste se chovat zrale
Odpovídá PhDr. PETR ŠMOLKA, psycholog
- Alexandra jako by o tátu s jeho nynější manželkou soupeřila. Nemá pro ni dobré slovo a otce považuje za bezbrannou oběť, kterou je třeba chránit i před ním samým. Navzájem si však ty dvě nemají co vyčítat. Když Davidovu matku její otec poznal, Alexandra nezastírala, co si o tom svazku myslí. Davidova matka dnes dělá totéž! Nechci se jí zastávat, ale může mít dokonce pravdu. Už proto, za jakých podmínek se mladí seznámili a jaký vklad si do vztahu nesou.
- Nechtěl bych Alexandře sahat do svědomí, ale není náhodou její partnerská volba také tak trochu provokace? Na začátku jí přece David šel na nervy, a až ve chvíli, kdy si z jeho matky udělali společného nepřítele, zjistili, jak vlastně jeden druhého potřebují.
- Milá Alexandro, váš otec vystupuje tak, jak by se správný muž chovat měl! Až na opravdu vzácné výjimky by totiž měl být v koalici s vlastní ženou. Ano, dokonce i vůči své dceři, zvláště pokud se ona nechová zrovna zrale.
- A jak by mělo zralé chování vypadat? Především respektovat i volbu, se kterou nesouhlasíme! Táta je dospělý, svéprávný člověk a je jen na něm, zda mu jeho nynější role vyhovuje. To vy ho vidíte jako zneužívaného otroka, on má ale třeba dobrý pocit z toho, že své ženě může vyhovět. Někdy bychom se měli více inspirovat lidovými úslovími - i ta nám přece napovídají, že každý je svého štěstí strůjce.
- S Davidem jste teď spokojení, jeho matka a váš otec se podle vás jen užírají. Možná ano, možná ne, zcela jistě je ale i jim líto, že se vše tak vyhrotilo. A přestože vás nikdo nemůže nutit, abyste měla macechu ráda, bylo by znakem dospělosti nabídnout nějaké gesto smíru.