Názor na výchovu se může v rámci vztahu i širšího příbuzenstva lišit. Nenechte se semlít přijatými standardy a poraďte se! Tipy najdete v galerii!

Důvod k trápení?

Starosti, které mě sužují, by možná jiné maminky hodily za hlavu. Já ne! Zakládám si na argumentech a čistém štítu. Nevidím důvod, proč by se do mě měly ostatní matky strefovat a napadat mě jen proto, že jdu ve výchově jiným směrem, který postrádá kapku pohodlí.

Nejlepší máma

Vyprávím a kolem mě běhá dvouletá holčička. Je hravá, milá, učenlivá a nesmírně roztomilá. Nejkouzelnější princezna pod sluncem. Přesně tak by svou dcerku popsala každá maminka. Přesto se na moji holčičku hledí skrz prsty. A důvodem jsem já a můj moderní přístup k výchově dítěte. Okolí mě nutí zabřednout do přijatých stereotypů a podlehnout konzumu, já jsem však živoucím důkazem, že se lze k životu stavět i jinak, zdravě, ekologicky a přitom bez ztráty hvězdičky za „nejlepší maminku“.

"Jste pro smích!"

Kámen úrazu představovala krátká návštěva manželova bratra. Mají malý byt, tři děti, čtyři kočky a po zemi rozházené drobky. S rozpaky jsem si sedala na pohovku a čekala zásah plastovou spirálou. Adam (můj muž) držel Lindu pevně v rukou, zatímco se domáhal čisté vody a dvou míchaných vajíček. Dcera byla z ruchu kolem sebe tak moc ve stresu, že způsobila menší nehodu a bylo třeba okamžitého zásahu. V koupelně jsem si rozložila vše potřebné pro koupel a Adama poslala do auta pro přebalovací tašku. Hostitelé po nás hodili vražedný pohled a ukázali nám „tajnou“ skrýš s vychytávkami, jak přežít dětské kolize. Igelitové podložky mi byly proti srsti, stejně tak jednorázové pleny a obyčejná mýdla. Když jsme situaci dostali pod kontrolu a u stolu opakovaně odmítli cukrem slazenou vodu a sušenku s palmovým olejem, vysmáli se nám do obličeje. Do pár minut jsme byli na odchodu. „Žijete si takovou tu eko-pohádku. Jen bych vás ráda informovala, že to dítě o to dost možná ani nestojí a jednou si zvolí svůj vlastní směr. Jste akorát udření a všem pro srandu.“

Proti všem

Její výstup náš pohled na výchovu, který jsme v sobě formovali už několik měsíců před příchodem Lindy na svět, se samozřejmě nezměnil a dál si plujeme na obláčku zdraví, ochrany přírody a minimalismu, ale byl to nepříjemný zážitek, který se během následujících měsíců ještě několikrát vystupňoval. Švagrová získala na svou stranu tchyni a sestru. Trojice dračic mě grilovala při každém rodinném setkání a bylo čím dál těžší udržet dceru nezúčastněnou.

Vlastní cestou

Spory vygradovaly v den, kdy manžel potřeboval podpořit v práci a Lindu jsme svěřili do péče babičky. Po návratu nás čekalo nemilé překvapení. Dcera se nám snažila převyprávět celodenní program a z kusých vět jsme si dali dohromady, že to byl jen trapný pokus o protest. Nechceme jí brát polovinu rodiny, ale budeme muset být stále nablízku. I když mě časem začaly zmáhat pochybnosti, nedržíme-li ji ve zlaté kleci a nechráníme až moc, manžel mě vždycky ujistil, že stojí na mé straně a pevně věří, že to, čemu jsme propadli my sami, je pro život a budoucí uvažování více než zdravé – démonizované látkování, doma dělané zeleninové příkrmy, provlékačky místo hloupých hraček z plastu, delší časový horizont pro povinná očkování i absence televize.

Jiní = špatní?

Jsem nesmírně šťastná, když Linda s odporem odsune sladké bonbony a čapne čerstvou řepu, když vypráví jako o život místo sledování animovaných filmů. Je spokojená a prospívá na výbornou. Tak proč mají všichni kolem potřebu lynče a soudu?