Velká Amerika alias Hagenovo šílenství

Místo ve Středních Čechách přezdívané český Grand Canyon. Vápencové lomy Malá a Velká Amerika lákají filmaře z celého světa. Natáčel se zde i legendární Limonádový Joe. Lom Velká Amerika je přibližně 800 metrů dlouhý a 200 metrů široký. Hluboký je místy až 100 metrů. Na jeho dně se nalézají dvě navzájem propojená jezírka s průzračnou vodou. Oblast mezi Karlštejnem a Mořinou, kde se lom nachází, je opředeno legendami a pověstmi. Nejznámější z nich vypráví o Hansi Hagenovi, děsivém příznaku v uniformě vojáka jednotky SS. Má údajně na svědomí řadu záhadných zmizení. Legenda dále praví, kterak Hagena přivolati. V podzemní expozici hornictví ve staré důlní štole v Solvayových lomech visí kovový gong, kdo na něj třikrát zazvoní a zvolá: „Hagene, přistup blíž“, druhého dne nedožije.

Tajemný les Bor

Záhadný Branišovský les u Českých Budějovic zvaný Bor. Les je opředen řadou legend, tragických událostí a příběhů paranormální jevů. V této lokalitě mělo dojít k několika tragickým a nevysvětlitelným událostem. Například legenda o zastřelené stráži, která hlídkovala v muničním skladu. Vypráví se mnoho verzí tohoto příběhu, nejznámější je ta o čtveřici vojáků. Dvojice vojáku se střídala na hlídce, jeden z vojáku se začal v čehosi zvláštního proměňovat. Vojáky pohled vystrašil, hrůza vycházející z temného lesa, což vyvolalo vzájemnou střelbu. Tři vojáci zemřeli na místě a čtvrtý na následky poranění v nemocnici. Další legenda vypráví o „Černém rytíři“. V lese byl několikrát spatřen veliký muž s černým kloboukem zahalený v černém plášti. Nechodí po nohou, nýbrž levituje nad povrchem. Někdy přezdívaný také „Pán Lesa“ se pohybuje dle vyprávění lidí velmi rychle a má pouze náznak očí a úst. Množstvím legend je tento les doslova prošpikovaný.

Jeskyně Býčí skála

Jeskyně se nachází v Chráněné krajinné oblasti Moravský Kras na Blanensku. Tomuto místu jsou připisovány tajemné rituální vraždy. Jméno Býčí Skála patrně souvisí s kultem býka, skála tento název obdržela mnohem dříve než v roce 1869, kdy zde byla nalezena soška bronzového býčka. V roce 1972 objevil v jeskyni lékař, speleolog a archeolog Jindřich Wankel tzv. halštatský pohřeb spojený s lidskými oběťmi. Šlo o pohřeb jakéhosi velmože halštatské kultury v 5. století př. n. l., jehož musely stejně jako v zemi Skytů následovat do říše mrtvých i jeho ženy, čeleď a koně. Wankel zde objevil přes 40 koster mladých žen, šperky, kostry dvou koní, zbytky látek, kusů železa a velké množství obilí. Také číši z lidské lebky, kamenný oltář a na něm dvě ženské ruce s náramky a zlatými prsteny. Tento nález interpretoval jednoznačně jako rituální. Ke skále se váže k tomuto pravěkému obřadu řada děsivých legend. Citliví jedinci zde mohou vnímat jakési „vnitřní chvění“ a v rozhlehlém labyrintu jeskyň je údajně slyšet zpěv, volání, výkřiky a objevují se podivná světla.

Strašidelný hřbitov v Noutonicích

Hřbitovní rejdiště přízraků děsí místní pamětníky již po dlouhá léta. Přízrak mrtvé nešťastné hraběnky, podivné zvuky, poryvy větru, světélkující mlha jako na blatech. Mladá hraběnka Barbara Dlauhovesky von Langendort zde zemřela velmi tragicky, se svým koněm spadla ze skály. Pokud chcete zažít opravdu strašidelné místo, vydejte se tam. Hřbitov se nalézá v obci Noutonice v okrese Praha-západ na východním okraji vsi a obklopuje jej kostel sv. Jana Křtitele. Místní vyprávějí o hrůzostrašných situacích, jak se nemohli o dušičkovém období ze hřbitova dostat a byli tam doslova uvězněni.

Tajemné stavení Pohádka

Polorozpadlý statek Pohádka (Christelhof) se rozléhá na samotě uprostřed luk, kde se Pošumaví protíná se Šumavou. Do kouzelného názvu Pohádka má však toto hororové místo daleko. Původní osada tří statků z 16. století byla postavena německou rodinou Pangerlových, která byla po válce odsunuta. Podle místních bylo toto místo prokleto v roce 1828 stařenou, která byla obviněna z požáru v nedalekém Strážově a na louce u Pohádky byla rozlíceným davem ubita. Strašidelná pohádka se zde teprve začala odehrávat v době, kdy si tuto „Perníkovou chaloupku“ začal pronajímat sériová vrah Ivan Roubal. Ten zde začal brutálně vraždit poté, co se na Pohádku přestěhoval.

Velhartický hřbitov

Malý hřbitůvek leží stranou od obce Velhartice, v polích nedaleko lesa na místě bývalého pohřebiště z časů Velké Moravy. V jeho blízkosti se nachází hřbitovní kostel sv. Máří Magdaleny z roku 1373. Právě zde se odehrál děj pověsti, kterou literárně ztvárnil ve své baladě Svatební košile Karel Jaromír Erben (sbírka Kytice):

„Hoj, má panenko, tu jsme již!

Nic, má panenko, nevidíš?

Ach proboha! Ten kostel snad?

To není kostel, to můj hrad!

Ten hřbitov – a těch křížů řad?

To nejsou kříže, to můj sad.

Hoj, má panenko, na mě hleď

a skoč vesele přes tu zeď!“

Na první pohled vypadá hřbitov nenápadně, ale je zde nějaká tajemná síla, která zneklidňuje. Povídá se, že se zde prováděly obřady černé magie. Úspěšný rituál oživení mrtvého vojáka prý zde zanechal velmi zlou a negativní energii. Ve štítu kostela se objevuje několik tmavých skvrn připomínajících dívčí tvář, když se skvrny přemalují, vystoupí znovu. Místní si myslí, že je to tvář hradní paní, která kdysi poblíž kostela tragicky zahynula.