Rodila jsem ho dva dny, strašně to bolelo a byla jsem úplně zničená. Manžel u narození svého prvního dítěte být nechtěl, prý že by tam jen překážel a nejspíš i omdlel.

Asi by to opravdu tak dopadlo, on totiž nesnáší i odběr krve. Nenutila jsem ho. Na sál se mnou šla moje sestra, držela mě za ruku, utěšovala a opravdu mi pomohla vše zvládnout. Když jsem uslyšela pláč svého syna, kterého mi pak položili na břicho, byla jsem nejšťastnější ženská na světě.

Muž nejásal

Manžel přišel do porodnice hned druhý den. Miminko mu připadalo úplně stejné jako všechna ostatní, takže jásal pouze přiměřeně; nebo spíš odměřeně. A když mě pak viděl, jak se ploužím po chodbě, protože mě všechno bolelo, hlavně stehy (kluk vážil přes čtyři kila), pronesl s hrůzou v hlase: „Ty máš v tom břiše snad ještě jedno dítě!“

Ujistila jsem ho, že další potomek tam opravdu není, ale prostě jsem přibrala a navíc mám břicho oteklé a vytahané. „Ale to snad brzy shodíš, ne?“ zeptal se zděšeně. Jako by to bylo to hlavní. Teprve když jsem mu řekla, že by snad mohl přemýšlet nejen o mých kilech, ale i o tom, jaký porod jeho syna vlastně byl a jestli jsme v pořádku, projevil zdvořilý zájem.

Doma se to ještě zhoršilo. Z někdejší sexy krasavice byla teď tlustá manda, která každé dvě hodiny kojila malého budulínka a pořád se kolem něj točila. „Slíbila jsi, že začneš hubnout a budeš cvičit – a zatím nic. Naopak jíš za dva,“ vyčítal mi. „Dokud kojím, tak nemůžu hubnout,“ snažila jsem se mu vysvětlit. „Navíc nemám na cvičení ani pomyšlení, vždyť vidíš, co je kolem miminka práce.“

Během šestinedělí jsem byla ráda, že o mě manžel neprojevuje v posteli zájem. Ale po čtyřech měsících mi to začalo být podezřelé a navíc se už i ve mně probouzela sexuální touha. Tak jsem se jednoho večera k muži něžně přitulila, ale on vyskočil, jako kdyby ho uštkla zmije.

Na sex nemám náladu

„Co blázníš? Copak na můžu mít na sex náladu, když vypadáš takhle?! Taková krásná ženská jsi byla a podívej, co z tebe udělalo jedno těhotenství! A to bys chtěla ještě dvě děti!“ Cítila jsem se jako kus hadru. Tak on o mě nestojí, protože jsem ztloustla?! Vždyť jsem pořád jeho žena, kterou si vybral a se kterou chtěl mít děti!

Fakt je, že jsem se fyzicky změnila. Jsem tlustá. Mám jinou postavu. Ale uvnitř jsem přece pořád ta, co ho miluje a navíc mu dala rozkošného kloučka. Taky jsem mu to řekla. Ale on mlel pořád svoje: že jsem obézní, což nesnáší, a proto se mnou nemůže spát. Až zhubnu, bude vše zase jako dřív. A nakonec proč prý musím kojit, mám převést kluka na umělou výživu a můžu začít cvičit a držet dietu hned.

Jenže to já udělat nechci, ani kvůli němu ne! Proč bych přestávala kojit půlroční dítě, když mám mléka na rozdávání? Chtěla bych ještě pár měsíců pokračovat, protože synovi se v těle tvoří zdravé protilátky a bude méně náchylný k nemocem. Kojení je navíc i pohodlné a levné. Poslední argument zvedl manžela ze židle.

„Pohodlné! Tak to je ten důvod! Ty nechceš klukovi vyvařovat! A levné? Podívej se, kolik toho sníš, za to by se nakoupilo sunarů!“ Vůbec s ním není řeč. Myslím, že mě už nemá rád. Měl rád hezkou skořápku, ne mě. Ani k synkovi nemá moc vřelý vztah. Není to třeba tím, že si našel jinou a chce od nás odejít?

Jiřina

Psycholog: Zhubnout ano, ale kvůli sobě!

PhDr. Petr Šmolka, psycholog, Poradna pro rodinu Praha 12

  • Nebudu tvrdit, že Jiřinin manžel je zrovna sociální gigant. Nic proti, pokud se necítil na přímou asistenci u porodu a ani novorozenec nepřipadá většině otců nějak výrazně půvabnější než ostatní. Nicméně kdo je nadán aspoň minimem emoční inteligence, ten nad svým robátkem předvede pár „oslavných tanečků“. On však místo toho komentoval postavu své ženy!
  • Nicméně od porodu uběhla už hezká řádka měsíců a Jiřina má stále ještě svých 25 kg navíc. Čtvrt metráku je opravdu dost! Proč by nemohla dát jednou či dvakrát týdně manželovi synka hlídat, zatímco by si šla zacvičit?!
  • Chápu, že manžel Jiřinu svými přitroublými výroky spíše odrazuje, než motivuje. Měla by to však udělat hlavně kvůli sobě. Bude-li sama se sebou spokojenější, pak se jí jeho neomalenosti nebudou tak dotýkat. Tím netvrdím, že zachrání zrovna tento vztah; dokonce nevím, jestli si to vůbec přeje.
  • Nevím, zda si její manžel našel jinou. Pokud ovšem bude Jiřina tvrdit, že vše je pouze jeho vina, tak se obávám, že si ji asi brzy najde.