... vrtá se v jídle, šermuje rukama a svými špagetami s kečupem ohrožuje hosty u sousedních stolů. A vy jste z toho nervózní, připadá vám, že na vás jde mořská nemoc a pomalu začínáte litovat, že jste večeři raději nepřipravila doma nebo neobjednala pizzu. Pokud si chcete návštěvu restaurace i se svým potomkem užít bez stresu, zkusíme vám dát několik rad.

Čistota a prostor

Na úspěch celé akce má velký vliv už jen to, jaký podnik vyberete. Jdete-li s dítětem do restaurace poprvé, nečekejte, že to bude stejné jako romantická večeře ve dvou. Vybírejte proto zařízení, které vyhovuje dítěti, a vy budete mít klid.

Místo luxusně nazdobených stolů stačí čisté a hygienické prostředí, které je přátelské k dětem. Takže nikoli sklínky na stopce, perský koberec a historické židle s látkovými potahy – na nich by se asi dobře vyjímal kečup nebo rajská polévka… Podívejte se, kde mají dětské židličky, nebo ještě lépe dětský koutek, co nejméně rozbitných věcí a hlavně personál, který má pochopení.

Důležitý je i dostatečný prostor. Ideální je, máte-li kam se s dítětem projít i během jídla, když se rozpláče nebo má dlouhou chvíli. Nechat dítko pobíhat mezi stoly nemusí být jiným hostům příjemné, obzvláště, když prcek stahuje ubrusy nebo si chce hrát v restauraci na honěnou a schovávanou.

Příbor a pastelky s sebou!

Některé restaurace pamatují na děti nejen nabídkou dětských porcí, ale i dětských příborů a talířů. S menším nožem a vidličkou se dítku lépe zachází a z veselého barevného a přitom nerozbitného talíře mu více chutná. Pro každý případ se ale raději vybavte vlastním příborem i talířem a požádejte obsluhu, aby dítěti jídlo naservírovali na něj. V jídle mají malé děti rády to, co znají a nebudou se v neznámém prostředí cítit tak cize.

Abyste nemuseli svou ratolest stále napomínat, ať se nezašpiní, vezměte jí s sebou náhradní oblečení. Triko a kalhoty nezaberou tolik místa a z nehody se nestane tragédie. Dítě samozřejmě převlékejte až ke konci vašeho pobytu v restauraci. Určitě se vám budou hodit vlhčené ubrousky na otírání tváří a rukou.

V restauraci musíte samozřejmě počítat s tím, že na jídla, která si objednáte, budete nějakou dobu čekat. Ta chvíle ovšem může být pro vašeho potomka nekonečná, pokud mu ji nevyplníte nějakou zajímavou činností. Klidně se obsluhy zeptejte, jak dlouho jim asi potrvá příprava jídel. Můžete se mezitím trochu projít, prohlédnout si vybavení restaurace, ale tak, abyste tím nerušili ostatní hosty. U jídla by se už mělo sedět, nenechávejte dítě volně pobíhat. Nejde jen o slušnost vůči ostatním, ale i o bezpečnost vašeho potomka.

Počítáte-li s kávou nebo dezertem na závěr oběda, přibalte s sebou dítěti i jeho oblíbenou hračku či blok a pastelky. Určitě ale víte, že pobyt na jednom místě (a s omezenou možností pohybu) je pro každé dítě utrpením, proto dobu strávenou v restauraci raději zbytečně neprodlužujte.

Co si objednat?

Potomkovi nenuťte svůj výběr, můžete mu poradit, vysvětit názvy a představit jídla, která nezná. Děti jsou v jídle vybíravé a často poněkud umanuté. Tak ať vás moc nerozladí, když si v pizzerii místo pizzy nebo těstovin bude chtít váš drobeček objednat třeba hranolky s kečupem. „Normální“ jídlo mu zkuste pak nabídnout z vaší porce.

Některé děti se v restauraci vůbec nedokážou najíst – neumí si vybrat, nesoustředí se, neposedí. Na velmi živé děti platí jeden trik. Jestliže si chcete v restauraci aspoň chvíli posedět, zkuste dát dítku předem trochu najíst něčeho, co zná. V podniku mu pak můžete objednat pouze něco malého, třeba jen ovocný pohár, nad kterým určitě nebude ohrnovat nos.

Etiketa pro malé

Restaurace je jedním z míst, kde se rodiče za své děti občas stydí. Neběhej! Nekřič! Narovnej se! Nemluv s plnou pusou! Nemlaskej! Jak to držíš ten příbor?! Podívej se na to tričko, to neumíš dávat pozor?! Po takové lekci by ztratil chuť na jídlo asi každý. Problém je v tom, že co se doma dělat může, v restauraci se najednou nesmí – kopat se pod stolem, podpírat si hlavu, křičet nebo plivat jídlo do talíře. Když dítěti tolerujete něco doma a něco jiného zase mezi lidmi, potomek v tom má zmatek.

Lepší, než vychovávat dítě až na místě, je vysvětlit zásady slušného chování v restauraci už předem. Stačí ale jen vyjmenovat pár věcí, které jsou v pohostinství zakázané – na těch trvejte. Především platí zákaz ohrožování jiných hostů a personálu, což dětem přeložíte jako zákaz běhání, praní a křiku. Vše ostatní se dá při troše snahy snést.

Lepší než tresty nebo rodičovský hněv funguje i tady pozitivní motivace – kdo bude pěkně jíst, dostane na závěr zmrzlinu. Nebo – když ukážeš, že jsi už dost velký/velká na návštěvu restaurace, budeš určitě i dost velký/velká na to, abychom spolu mohli jít na výlet nebo do kina. Na dítě povzbudivě působí každá pochvala, takže pokud mu řeknete, že si před jídlem pěkně umylo ruce nebo že jste moc rádi, jak pěkně snědlo polévku, bude se cítit mnohem lépe.

Dětská faux-pas

Politý ubrus nebo těstoviny na podlaze nejsou žádná tragédie, ale je třeba na to reagovat. Jestliže se to stalo náhodou, dítě zklidněte a zavolejte obsluhu, aby dala věci do pořádku. Pokud je sklenice moc vysoká, požádejte raději o nižší, aby z ní mohlo dítko pohodlně pít. Cestuje-li mu jídlo při krájení po talíři (nebo i z talíře ven), raději mu ho nakrájejte vy nebo požádejte personál, aby přesunul dětskou porci na větší talíř.

Lepší než výčitky a zloba je otázka – Takový špinavý ubrus už není tak hezký, viď? Asi se ti líp sedělo u čistého, že? Sklenici tedy dejte dál od kraje stolu, aby se nevylila.

Pokud za nehodu může truc a naschvál vašeho dítěte, je na místě, abyste ho rázně a ihned zklidnili – Tohle dělat nesmíš! Nevyhrožujte ale tím, co nemůžete splnit – Jestli se nebudeš chovat slušně, půjdeme pryč! Jedině, pokud byste byli ochotní okamžitě vstát a odejít od nedojedeného oběda…

Sovovy mlýny

Tato pražská restaurace se snaží nalákat rodiny s dětmi naprosto cíleně. Třeba v rámci víkendového menu jsou podávána jídla za speciální cenu (polévka do 45 Kč a hlavní jídlo do 155 Kč) a děti se v restauraci najedí zcela zdarma, když rodič poobědvá. Jídla splňují nároky na zdravou stravu, ale nebojte se – mají tu pro děti klidně i krupicovou kaši. A k tomu židličky, bryndáčky, malé příbory. Navíc je pro ně k dispozici dětský koutek, kde jsou připraveny hrací konzole a stavebnice nebo se mohou podívat na animované filmy či pohádky (www.restauracemlyny.cz).

Rakouské Kinderhotely

Jste-li přece jenom nesví, když máte jíst s dětmi veřejně, vybírejte si místa, kde malé prohřešky nevadí. Především ta, kde kolem vás budou takérodiče s dětmi, takže je nic, co provádí vaše ratolest, nepřekvapí. V Česku je bohužel takových míst jako šafránu, zkuste se proto podívat do sítě Kinderhotelů, které najdete především v Rakousku, Německu a severní Itálii. „Já jsem se rozhodl udělat místo pro děti ve chvíli, kdy jsem zjistil, co chtějí a potřebují ty moje vlastní,“ říká jeden z hoteliérů. „Důležité je vědět, že chtějí dělat to samé, co rodiče.“ Takže chtějí samy brát jídlo, samy jíst. A rodiče musí vědět, že nevadí, že to děti dělají. Proto v Kinderhotels používají talíře i hrnečky s dětskými motivy, u vstupu do restaurace jsou pastelky a papíry, všude se povalují plyšové hračky, dětské knížky a obrázky. Jídlo je takové, aby sice splňovalo požadavky kvality, ale zároveň dětem chutnalo a chtěly ho jíst.