Najdeme konečně Boha? Žije v lese?

Zdroj:

Snad každý občas cítíme, že naši upachtěnou všednodenní existenci by mohlo něco přesahovat. Jenže co – a kde to hledat? Když konfekční bohové zklamou, je tu ještě jedna možnost: vrátit se k samým počátkům víry.

U nás v Evropě to znamená sfárat hluboko do časů předkřesťanských až k bájeslovným Keltům. Tam dnes mnoho lidí hledá – a nachází – „čistou studánku přirozenosti“. „Jinými slovy druidismus,“ tvrdí zastánci svérázné víry.

Pro člověka roztěkané a uštvané doby jsou tradiční bohové zjevy z jiného myšlenkového světa. „Nerozumíme jim, nechápeme je a nepotřebujeme je,“ soudí francouzský druid Charles Picard (38). „Bohové včerejška splnili svou roli při civilizaci a kultivaci lidstva. Poděkujme jim a najděme si aktuálnější. Je přitom jen zdánlivě paradoxní, že naše nové idoly jsou vlastně recyklované idoly nejstarší.“

Kámen, pramen, amen

Tím má Charles Picard na mysli víru v nadpřirozenou moc přírodních sil, již vyznává druidismus. To bylo po desítky let učení vysmívané a zlehčované. „Brali nás jako podivínské excentriky, kteří křepčí kolem kamenů a pramenů,“ usmívá se český vyznavač této víry Jaroslav Smetana (42). „Teď jsme se aspoň v Anglii konečně dočkali uznání.“

Ve Velké Británii byla druidská víra před pár týdny skutečně postavena na roveň „velkým“ vyznáním včetně křesťanských. Nestalo se tak ale stoprocentně – druidové například nemůžou provádět závazné sňatky ani jiné právní úkony (ty by se ostatně v řadě věcí příčily jejich přesvědčení, takže by je stejně neprovozovali).

V úředním rozhodnutí se praví: „Druidové získávají status církve podle zákona o dobročinných aktivitách“. Uznání staronové víry je především uznání její prospěšnosti pro ochranu přírody a dobročinnost. Nový status pomůže druidským organizacím zajistit jednodušší financování, různé daňové úlevy a podobně.

U nás je zdaleka nejznámější druid Panoramix se svým zázračným nápojem z příběhů o Asterixovi a Obelixovi. Postava keltského šamana jinak v našich končinách nejčastěji slouží jako zpestření pseudohistorických slavností, při nichž v bílé říze trčí paže ke 100 000 lidí, kteří druidismus berou vážně: najdete je hlavně v západní Evropě, USA, Jižní Americe a Austrálii.

Potíž je v tom, že o pravých dávných druidech téměř nic nevíme. Tito moudří mužové keltského lidu, jemuž sloužili jako vůdcové, kněží, učitelé, umělci a léčitelé v jedné osobě, totiž nepěstovali žádné písemnictví. Poznatky o nich proto můžeme čerpat jen z dobových zápisků římských a řeckých autorů, kteří si o „barbarech“ s chutí vymýšleli i velmi nehorázné věci.

Můžeme třeba věřit Pliniovi, podle nějž druidové dokázali svým zpěvem zastavit zuřící bitvy, vysušit jezera a přenést hory? Věřit se ale dá zprávě, že uctívali přírodní síly. I když nevíme, jak přesně to dělali. V předkřesťanské době nakonec v neantické části Evropy vzývali božskou přírodu všichni: od keltských Boiohaemů až po Slovany (zvlášť tradiční místo k takovým rituálům je třeba na Radhošti).

Vstali noví bohové

Druidové neboli „noví pohané“ proto mají před sebou téměř neomezené možnosti. Jako božstva uznávají všechny přírodní síly od blesku až po vodopád a bezpočet přírodních duchů, kamenů, stromů, hor, jeskyní a podobně.

Ani vám, naši milí čtenáři, nic nebrání v prohlášení některého pěkného místa za posvátné a v jeho vzývání. Chcete-li se ale stát pravými novodobými druidy, měli byste svou víru provozovat v souladu se správným životním stylem. Jinak řečeno nesmíte zároveň vzývat automobil i strom.

Proto třeba praví druidové odmítají pouťové běsnění, které se každoročně odehrává o letním slunovratu u britského Stonehenge. „Svátky raději slavíme na méně zprofanovaných místech,“ říkají. „Do Stonehenge přece můžeme vyrazit kdykoli jindy.“

Takže prvním přikázáním nových pohanů je život v harmonii s přírodou a jejími zákony. To vůbec není špatný nápad – a není k němu ani třeba být druidem, že?

Proč se druidové durdí?

  • Většina druidů nerada používá slovo náboženství – je prý příliš zatížené jinými významy. Dávají přednost výrazu spiritualita.

  • Uctívání přírodních sil lze provozovat nejen na posvátných místech, ale vlastně každou „dobrou činností“. Tou je míněno třeba zahrádkaření, péče o děti, sledování východu slunce... Prvořadé však je, aby řečená činnost nepoškozovala přírodu.

  • Každý druid si volí svá oblíbená božstva, přičemž uznává i existenci všech ostatních. Také strom, řeka a další mají mít duši, od lidské se ale liší.

  • Otázku stvoření světa dnešní druidové většinou ignorují. Vesmír podle nich nemá počátek ani konec a snažit se mu porozumět by bylo příliš opovážlivé.

  • Vzhledem k tomu, že z keltského jazyka známe jen pár výrazů, nevíme ani co znamená slovo druid. Podle častého výkladu snad brána moudrosti (mimochodem slovo iser prý je keltsky voda – odtud pojmenování řeky Jizery).

  • Druidy mohli a můžou být muži i ženy. Z historie jsou známé třeba druidská královna Boudicca či irská Aoife, která proměnila děti krále Lira na labutě. Dnes ženy tvoří zhruba polovinu aktivních druidů.

  • Nejzapálenější noví pohané studují staré jazyky, které vyšly z keltštiny – welšštinu, bretonštinu, gaelštinu a další.

  • Na keltských slavnostech se často pořádají soutěže v oborech, jež údajně kdysi druidové provozovali (třeba ve vyprávění příběhů).

  • K nejznámějším svátkům dnešních druidů patří nový rok Samhain, Beltane, zimní slunovrat či rovnodennost. Právě z ohňů zapalovaných o Samhainu prý vzešla tradice svíček na hrobech.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Jak vás změní hypotéka

Jak vás změní hypotéka

Tíhu pravidelných měsíčních splátek hypotečního úvěru pocítí nejen váš rodinný rozpočet, ale také vaše psychika.

Akční letáky