Hromnice: Svátek opředený tajemstvím a strachem, tyto zvyky je dobré dodržovat

Hromničky
Hromničky
Zdroj: shutterstock

Hromnice patří k svátkům s pevně stanoveným datem. Slaví se přesně 40 dnů po narození Ježíše, tedy 2. února. Svátkem Hromnic dříve končívalo vánoční období. A zároveň se svátkem otevírá období roku, které vrcholí veselým masopustem. Název svátku je spjat se strachem našich předků z blesků a hromů a také se svíčkami hromničkami. K hromnicím se v českém prostředí váže nejvíc pranostik.  

Název hromnice je slovo odvozené od svíček, kterým se říkávalo hromničky a rovněž je lidovým názvem církevního svátku. V minulosti tento svátek prošel řadou změn včetně svého pojmenování. Křesťané si v tento den připomínali významnou událost ze života Svaté rodiny. Jak je v Novém zákoně psáno, Josef s Marií čtyřicátý den přinesli svého syna Ježíše do jeruzalémského chrámu, aby ho zasvětili Bohu a současně jej také symbolicky vykoupili z povinnosti kněžské služby, které se měli podřídit všichni prvorození synové. Marie v tu dobu rovněž završila čtyřicetidenní očistu po porodu, jak bylo v té době zvykem. Při obřadu se setkali s prorokem Simeonem, který v dítěti poznal očekávaného Mesiáše. Na paměť těchto událostí je svátek v řeckém prostředí pojmenován Hypapanti, to jest setkání. V setkání dítěte a starce lze vidět setkání zanikajícího pohanského světa a nového začátku v Kristu, setkání upadajícího období Staré smlouvy a nového období církve národů. Později jako svátek Obětování Páně nebo Očišťování Panny Marie. Dnes tento svátek církev slaví jako Uvedení Páně do chrámu.

Svátek provázela od samého počátku (datuje se do 5. století) symbolika světla a součástí bylo procesí se svíčkami. Žehnání svící v kostele bylo zavedeno až v 10. století. Dle historických letopisů zapalovali lidé svěcené svíce jako ochranu proti temnému období a proti hromobití. Ještě relativně nedávno se svíčky hromničky zapalovaly při bouřce s prosbou o ochranu. Prosti lidé si v minulosti neuměli vysvětlit podstatu přírodních živelných pohrom, proto kolem nich vytvořili celou řadu mýtů a pověr. Zapálené svíčky se také často stavěly k loži umírajícího.

Světlo bylo od pravěku jedním z nejvýznamnějších symbolů a lidé mu přikládali velkou moc. Světlo dokázalo vítězit nad tmou, tedy i nad zlem. Svíce představuje v katolické liturgii symbol víry. Svíčky posvěcené na Hromnice v kostele si lidé schovávali po celý rok a zapalovali si je v dobách zlých, pomáhaly jim obracet zrak k Jedinému Světlu, které svítí ve všech našich tmách.

V českých zemích se k Hromnicím váže na čtyřicet pranostik, nejznámější z nich „Na Hromnice o hodinu více“ je jistě známá všem. Znáte nějaké další z tvorby lidové slovesnosti? Co třeba tyto:

  • Na Hromnice musí skřivánek vrznout, i kdyby měl zmrznout.
  • Je-li o Hromnicích studeno, přijde brzy jaro.
  • Svítí-li slunce na Hromnice, bude zimy o šest neděl více.
  • Zelené Hromnice – bílé Velikonoce.
  • Když o Hromnicích sněží, jaro není daleko.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky