Mýty a omyly o Vánocích

Kdy začínají Vánoce?
Kdy začínají Vánoce?
Zdroj: Profimedia.cz

Kdy začínají Vánoce? Proč se vlastně slaví? A co s tím má společného stromeček? Nebo adventní koncerty? A proč byli tři králové zrovna tři? A co když je všechno trochu jinak?

Nejpozději začátkem listopadu se většina obchodních domů a prodejen obalí barevnými papíry, flitry, svíčičkami, ozdobami i baňkami, abychom proboha nezapomněli na Vánoce a na to, že musíme koupit dárky. Z amplionů pak celé dva měsíce zní koledy, které brzy i otrlému vánocefilovi musí lézt ušima.

Kdy přesně začínají Vánoce?

Někdo řekne, že 1. listopadu, jiný, že s prvním adventním koncertem v televizi. Pravda je jiná – Vánoce začínají ve chvíli, kdy je většina přestává slavit.

Vánoce totiž začínají 25. 12. přesně a končí 6. 1. již následujícího roku - přesně. 

První adventní nedělí začíná Advent

Toto latinské slovo se v předvánočním období používá ve významu očekávání. Všichni křesťané přesně čtyři týdny před Vánoci nejenže tedy slaví advent, očekávání svátku narození Ježíše, ale také vědí, že v tomto období se koledy nezpívají.

Adventní období má své zpěvy, říká se jim roráty. Nejznámější jsou asi Ejhle, Hospodin přijde (a všichni svatí jeho s ním) a Rosu nám dejte, nebesa.

KAFE.cz zjistilo

Kdysi dávno byl advent dokonce postním obdobím – což se asi nelíbilo obchodníkům, protože v postní době lidé málo nakupují. Na začátku adventního období se zapaluje první ze čtyř svíček na adventním věnci, tento zvyk pochází však až ze 16. století a má navazovat na chanukovou židovskou tradici postupného rozsvěcování svíc.

Barborky, betlémy a stromeček

Dne 4. prosince je zvyk řezat větvičky třešní nebo višní, barborky, a čekat  zda do Vánoc rozkvetou. Zde však nejde o křesťanský, nýbrž pohanský zvyk na oslavu slunovratu.

  • Přestože k tradičním vánočním zvykům patří betlémy a stromeček, také nejde o zrovna dlouhotrvající zvyky. První betlém inicioval v roce 1223 svatý František z Assisi v italské Umbrii, kdy přivedl se svými spolubratry do jeskyně živého osla i vola jako připomínku toho, že se Ježíš narodil ve stáji, a poté se sloužila vánoční půlnoční mše.

U nás byl postaven první betlém v Praze, pravděpodobně v roce 1560 v jezuitském kostele sv. Klimenta u Karlova mostu. Nová tradice se postupně rozšířila a vznikla dodnes známá betlémářská škola. Jenže přípravy betlémů, které někdy trvaly i půl roku, aby byl co nejlepší, zabíraly lidem hodně času, navíc se začala mezi obcemi a okresy objevovat řevnivost, kdo má hezčí betlém. Což, uznáte, ke klidným oslavám narození Ježíše zrovna nepřispívalo. A tak císař Josef II. v roce 1782 betlémy zakázal. Tradice se pak držela jen v domácnostech.

Se stromečkem je to ještě kratší. Zvyk k nám přišel z Německa až v 19. století. Zavěšování stromku špičkou dolů mělo v Německu ochranitelskou funkci pro dům i rodinu v řemeslnických a cechovních rodinách. U nás první stromeček postavil poprvé pro své přátele v roce 1812 ředitel pražského Stavovského divadla Jan Karel Liebich ve svém libeňském zámečku. Ale trvalo dalších 30 let, než se živé stromečky staly vánoční ozdobou bohatých rodin, a ještě v době 1. světové války v chudých rodinách maximálně zavěšovali nad stůl smrkovou větev.

  • První vánoční strom na náměstí postavil spisovatel Rudolf Těsnohlídek na brněnském Náměstí svobody v roce 1924.

Vánoce

Proč se slaví Vánoce?

Hodně lidí dnes i překvapí, že Vánoce mají náboženské pozadí. Proto jen pro jistotu – Vánoce jsou křesťanskou oslavou narození Ježíše Krista. Svíčky mají význam světla, protože sám Ježíš je světlem ve tmě pozemského světa a nadějí pro život budoucí.

Kolik bylo králů?

Vánoce končí svátkem Tří králů. A to si představte, že přitom nejenom, že nebyli tři, ale dokonce ani králové! Ani se dokonce neví, zda jeden z nich byl černoušek. Tradice vychází z jednoho místa Nového zákona, kde se v knize podle Matouše píše:

Když se narodil Ježíš v judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se: „Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit.“ ... Oni krále vyslechli a dali se na cestu. A hle, hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo to dítě. Když spatřili hvězdu, zaradovali se velikou radostí. Vešli do domu a uviděli dítě s Marií, jeho matkou; padli na zem, klaněli se mu a obětovali mu přinesené dary – zlato, kadidlo a myrhu. Potom, na pokyn ve snu, aby se nevraceli k Herodovi, jinudy odcestovali do své země.

  • A pokud jde o jména Kašpar, Melichar a Baltazar - o nich se také nikde nepíše. K+M+B, jež se píše nade dveře domů, totiž ve skutečnosti znamená Christus (Kristus) mansionem benedicat, česky tedy: Kristus požehnej tomuto domu.

Vánoční kometa

I když se dnes spíše soudí, že při narození Ježíše nešlo o hvězdu, ale kometu, která v té době (plus minus tři roky od předpokládaného data Ježíšova narození) a na tom místě byla okem viditelná po dobu několika měsíců, hodně astronomů se spíše přiklání k teorii konjunkce (sblížení) planet Jupiteru a Saturnu. A co už je skutečně překvapivé - o tomto sblížení obou planet, které skutečně muselo být viditelným znamením na nebi, se zmiňují destičky psané klínovým písmem, jež byly napsány dávno před Ježíšovým narozením a na východě

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Úplná pravidla soutěže s Hami 2

Ze soutěžících, kteří správně odpověděli na soutěžní otázku, vylosujeme 1 výherce, který obdrží zásobu batolecího mléka Hami 2 na čtvrt roku (12…

Akční letáky