Mikuláš, čert a anděl – jak nevyděsit dítě k smrti

Mikuláš, čert a anděl – Rozhovor s psycholožkou jak nevyděsit dítě k smrti
Mikuláš, čert a anděl – Rozhovor s psycholožkou jak nevyděsit dítě k smrti
Zdroj: Archiv

Mikuláš, čert a anděl klepou každoročně na dveře. Za jakých podmínek je pustit dál a jak poskytnout dítěti první pomoc, když se vyděsí? Exkluzivní rozhovor s psycholožkou a psychoterapeutkou Janou Švecovou.

Diskutujte: Jaké jsou vaše vlastní vzpomínky na svátek sv. Mikuláše z dětství?

Také by vás mohlo zajímat: Santa Claus je vlastně Mikuláš?

Na naše otázky odpověděla Jana Švecová, psycholožka a psychoterapeutka, která se kromě dětí věnuje i dospělým a celkově situaci v rodinách. Její stránky najdete na www.janasvecova.cz.

Jana Švecová, psycholožka a psychoterapeutka

Jak se z pozice psychologa každoročně díváte na Mikuláše a tradice s ním spojené? Říkáte si v duchu třeba: To zase bude vyděšených dětí?
Především se z pozice odborníka raduji. Protože rituály v našich životech mají velkou hodnotu a děti je vnímají obzvlášť. Rituály v rodině i společnosti působí obvykle blahodárným a stabilizujícím dojmem „vše je tak, jak má být“. Poskytují záchytné body v toku času, ukotvují nás i děti, opakují se. Role Mikuláše, čerta i anděla by měly být čitelné. Důvodem, proč všechny děti na světě milují pohádky, je, že obsahují zřetelné figury dobra, zla a příběh, který dobře dopadne. Tedy moudrý a laskavý Mikuláš, umouněný a trochu strašidelný čert i krásný anděl jsou „jak mají být“. To, že se dítě vyděsí, poté zklidní a zažije laskavou ochranu anděla a Mikuláše, je svým způsobem v pořádku. Nebojte se toho. Doporučuji s dítětem rituál kolem 5. 12. prožít a neodbýt. Společně něco vyrobte, projděte se po trzích, vyprávějte si o postavách tohoto svátku a jeho významu. Řekněte mu, co zažíváte v tomto čase Mikulášském a předvánočním vy. Stačí si vyprávět a vysvětlovat velmi jednoduše. Pro dítě to má velkou hodnotu a snáze pak pochopí i vpád této zvláštní trojice k vám do bytu. 

Pro řadu rodičů bylo v dětství strašení čertem "normálním jevem", možná si spousta z nich řekne, že neuškodí. Kdy se domníváte, že je alespoň "přijatelné" - když už a kdy je jednoznačně přehnané?
Myslím, že je třeba jasně dbát na hranici toho, kdy je strašení čertem ještě součástí Mikulášského příběhu, a kdy už jej použijeme jako výchovný prostředek a trest např. hodně neklidnému a „zlobícímu“ dítěti. V tu chvíli to není dobře. Dítě může zažívat strach, vztek, bezmoc a k rituálu nepřilne – nebude jej mít rádo. Vychováváte přece vy, ne nějaké „vyšší autority“. Systémové chyby ve vaší komunikaci s dítětem, dohody o pravidlech apod. jeden čert nenahradí. Dítě nezačne „sekat dobrotu“. Možná na pár dní, a to spíše proto, že bude vyděšené. Ne proto, že by si „uvědomilo“, jak nedobře se dříve chovalo.
Tedy i u obtížně vychovatelných dětí má čert jen přiměřeně postrašit, ale nakonec ať je opravdu zahnán těmi dvěma hodnými, dítě ať je nakonec hojně obdarováno a strach se rozpustí ve sladké čokoládce a mandarinkách.

Mikuláš, čert a anděl – Rozhovor s psycholožkou jak nevyděsit dítě k smrti

Opravdu se může stát, že dítě prožije s čerty nějaký traumatizující zážitek, ačkoliv to třeba rodiče ani nechtějí. Například na ulici. Jak poskytnout potomkovi "první psychologickou pomoc"? A kdy zamířit k odborníkovi?
Pokud dítě přijde domů vyděšené, rodiče, zejména maminka v tu chvíli často sama „skočí“ do úzkosti. Tu pak přenáší zpět na dítě a oba své vyděšení potencují. Je proto dobré si s dítětem v klidu sednout do bezpečného prostředí doma, kde se oba cítíte nejlépe (pohodlné křeslo v ložnici či pokojíku) a dát dítěti prostor jednoduchou otázkou: „Vidím, že jsi vystrašený... copak se stalo?“ U chlapců, kde již často pracuje genderový stereotyp (kluci se nebojí, nepláčou apod.), strach zlegitimizujte: „To je v pořádku, že ses lekl... to se stane i dospělákům.“ Dejte mu čas, dál postupujte dle jeho reakcí.
Pokud jste s dítětem v tu chvíli na ulici, odveďte jej opět do klidného prostoru, kde vás např. jiné děti s rodiči nebudou okukovat. Přičapněte si k dítěti a podle věku a jeho míry příchylnosti jej obejměte nebo poskytněte pevný, stabilní a nehladivý dotyk, resp. držení na pažích – předloktí. Povězte mu: „Vím, že tě to vyděsilo (že ses lekl). Za chvilku bude dobře. (Plus můžete dodat něco za sebe: „Já jsem se, představ si, taky trochu lekla, jak na nás Čert vybafl.“  apod.)
Rozhodně pamatujte, že na dítě se jako nákaza přenáší vaše emoce; pokud budete klidná, váš klid stabilizuje dítě, a naopak vaše rozrušení a úzkost i jemu dá pocit úzkosti a dojem, že to není v pořádku. Klid navozujete zejména neverbálně: tónem hlasu, celým tělem, pevným dotykem.

K odborníkovi byste se měli vydat, pokud se úlek a strach přetaví do úzkosti. Dítě, které se již nějakou dobu v noci nepočůrává, opět začne, pozorujete dlouhodobější změny v jídle, kvalitě spánku i stabilitě nálad. Důvody mohou být různé, každopádně je dobré tyto signály nepohody nepřehlížet a domluvit si sezení např. u dětského psychologa. Třeba zůstane jen u jedné konzultace, ale i to může pomoci porozumět prožívání vašeho dítěte lépe.

Mikuláš, čert a anděl – Rozhovor s psycholožkou jak nevyděsit dítě k smrti

Co říct trojici Mikuláš-čert-anděl před domem, ještě než je pustíme nahoru k vlastním dětem?
Poproste je, aby byli citliví a laskaví – postupovali dle reakcí dítěte. I čert přece může být pekelný s mírou. Informujte je o tom, kolik je vašim dětem a jakého jsou pohlaví (vyhnete se tak zostuzujícímu zážitku, kdy bodrý Mikuláš opakuje vašemu chlapci, jak hezká je to holčička), případně nějakou další krátkou informaci. Poproste je, máte-li pocit, že vaše dítě by se mohlo bát, aby nevstupovali do osobní tělesné zóny dítěte. Poptejte se, zda je možné, aby si děti např. mohly „bezpečně“ sáhnout na Mikulášův vous, čertovy chlupy či andělova křídla po skončení koledy.
Během koledy umožněte dítěti odběhnout do bezpečí vašich sukní, tátovy náruče, pokojíku. Neshazujte to jako zbabělé, nevysmívejte se. Tím byste špatný zážitek opravdu vytvořili. Dítě své chování hodnotí podle reakcí okolí a svých „důležitých“ blízkých. Pomozte nenásilně dítěti, aby se vrátilo k trojici, a podpořte ho v tom, že svůj strach může překonat. Když nechce, nic se neděje. Třeba se mu to podaří příští rok.
 

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky