Dítě v pubertě nezná hranice, kam až by mohlo zajít. Dokáže parazitovat na vlastní rodině i si zničit život. Tipy, jak zjistit víc, najdete v galerii!

Zklamání

Ztratila jsem dceru. Jen proto, že jsem se postavila na stranu svého manžela a osočila své jediné dítě ze lži. I když mi při pomyšlení na to, že rok před maturitou přespává po kamarádech a rodinu pomlouvá, kudy chodí, mě bolí srdce, ale vím, že stojím na správné straně barikády. Děti jsou radostí života jen do doby, než se pokusí rozklížit rodinnou pohodu a manipulovat. Nejsme s manželem včerejší, abychom si nechali diktovat od puberťačky. Nosili jsme ji na rukou a nikdy jí nedali pocit méněcennosti nebo jí něco odepřeli. Všechno, co jsme udělali v její prospěch a pro radost se během let obrátilo proti nám. Život nás profackoval ze všech stran.

Výhra

Navenek jsme působili jako dokonalá rodinka. Po vleklých problémech s početím se nám narodila krásná princezna. Rostla jako z vody, věnovala se gymnastice, chodila na výběrovou školu a dokázali jsme si mezi sebou vypěstovat kamarádský vztah. Měli jsme tu nejpohodovější dceru široko daleko.

Změna

Když nastoupila na soukromé gymnázium, všechno bylo zalité sluncem. Už po měsíci jsme ale byli povolaní do ředitelny, kde se řešil rapidní propad jejího prospěchu a nápadné změny v chování. Je pravda, že i já jsem doma pocítila nepříjemné pnutí. Už se mi nesvěřovala jako dřív. Jako by se ze dne na den vyloupla z poupěte odkvetlá pampeliška. Se mnou to jako s matkou a ženou měla těžší, proto se jako první začala vzdalovat manželovi. I když v jeho srdci to byla pořád ta malá holčička, už nestála o doprovod na závody gymnastiky, nekutila s ním v dílně, nechodili na dlouhé procházky se psem. Než aby Mirek žadonil o přízeň puberťačky, distancoval se od ní a byl prostě jen "táta". Vřelý, nápomocný, milující.

Táta?

A právě toho zřejmě Sára využila. My dvě jsme si vztah bedlivě hýčkaly, vyrážely jsme na nákupy a vysedávaly po kavárnách. Přišlo na téma prvních lásek, zkušeností s chlapci a vhodné ochrany. Už už jsem jí chtěla nabídnout, že s ní zajdu na první prohlídku ke gynekologovi, když mě zastavila se slovy: "Víš, já už mám zkušenost. Nedošlo to sice až do konce, ale dozvěděla jsem se toho dost." Vyděsila jsem se, že to byl někdo z té pochybné party. "Ne, všimla sis, jak se nám táta teď tak straní? Asi znám důvod. Říkal, že tě z toho mám vynechat, ale trápí mě to. Chtěl si prostě osahat mladou holku. Bylo to dost divný." Zvedla jsem se od stolu, pod tácek vsunula dvoustovku na zaplacení a beze slova odešla.

O něco silnější

Ani na moment jsem nezapochybovala. Hned doma jsem na Mirka uhodila a on samozřejmě všechna nařčení popřel. Nic jiného jsem ani nečekala. Vím, že on by nic takového neudělal. Před očima se mi přehrávaly různé střípky z manželství i Sářina dětství, které mě utvrzovaly v tom, že takové praktiky jsou mu na hony vzdálené. Ve skutečnosti i třeba jen v myšlenkách. Sára přišla o pár hodin později a s hlavou skloněnou proklouzla obývacím pokojem. "Myslíš vážně, co jsi o tátovi řekla?" "Proč bych lhala?" "Výborně, za rok jsi plnoletá a já si nepřeju, abys s námi žila pod jednou střechou. Jdi k příbuzným nebo ke kamarádům, co věří tvým pohádkám!" Seděli jsme s Mirkem vedle sebe, ruku přes ruku a on jemně přejížděl palcem přes můj snubní prsten. Nevycválané pískle stálo proti nám. Jako by měla na čele napsáno "LEŽ".

Popadl ji hysterický záchvat a zasypala mě urážkami, že nevěřím vlastní dceři. O co víc se vztekala, o to víc bylo zřejmě, jak moc lže. Všechny naše představy o společných rodinných chvílích se bořily v přímém přenosu, ale nemohli jsme couvnout. Pár měsíců bydlela u babičky, teď už přebývá u kamarádů... A my věříme, že snad čas dá naši dceru dohromady, že jí jednou dojde, že se chovala strašně a pokazila, co se dalo. Snad!