Jsme spolu 15 let a nikdy jsem nebyla manželovi nevěrná. Ne že by mě to párkrát nenapadlo, ale vždycky jsem pokušení odolala.
Léčba, nebo ukončení vztahu!
Odpovídá PhDr. PETR ŠMOLKA, psycholog, Poradna pro rodinu Praha 12
- Chorobná žárlivost patří bezesporu mezi nejzhoubnější poruchy párového soužití. Neléčená se s věkem prohlubuje a je pouze otázka času, kdy už není jiné řešení než léčba nebo rozvod. Jinak totiž žárlivcovu oběť čeká doživotní role štvané zvěře.
- Mýtus, že ve vztahu žárlí partner emočně závislejší, neplatí. A za výrok Kdo nežárlí, nemiluje by se snad mělo „bez výstrahy střílet“. Zazní-li z úst potenciálního partnera, pak bychom měli vzít nohy na ramena. Dokud je čas! Paradoxně lze žárlit i na partnera, který je nám lhostejný. V tom případě půjde o takzvanou žárlivost majetnickou. Měli bychom ale dodat, že žárlivost je v pozadí mnoha agresivních aktů včetně těch nejbrutálnějších.
- Léčba, nebo ukončení vztahu! Toto je skutečně jediná smysluplná volba, kterou v podobných případech máme. Žárlivost léčit lze, zpravidla kombinací vhodně zvolené psychoterapie a souběžného podávání anxiolytik - léků snižujících úzkost. Při dostatečné motivaci „nemocného“ může být poměrně úspěšná. Žárlivec si však jen zřídkakdy připustí, že porucha by mohla být na jeho straně. Ve srovnání například s těmi, kdo mají problém s pitím, je na tom vlastně ještě o něco hůře. I alkoholik mívá problémy nejprve ve vztahu s partnerem. Časem však přijdou další - pracovní, společenské, zdravotní. Žárlivec ale nikde jinde problém nemá. A zpravidla tak nemá ani motivaci se léčit.
- Pokud bych měl Vendule a podobně postiženým něco doporučit, pak určitě návštěvu manželské poradny. V ní by se totiž mohlo podařit jejího muže pro léčbu získat!