Ladovská zima

Nadáváme na počasí, jak to jde – buď je moc zima, nebo moc vedro ... Jaké počasí měli na Vánoce naši předkové?

Uhelné prázdniny 1979

Možná si mnohá čtenářka KAFE.cz (samozřejmě i čtenář) vzpomene na rok 1979. V lednu 1979 si děti užívaly třítýdenní uhelné prázdniny. Nástup jedné z nejdrsnějších zim ve dvacátém století byl šokující, v noci ze Silvestra na Nový rok klesaly teploty rychlostí tři stupně Celsia za hodinu. Z plus 15 až na minus 15, někde na minus 18.

K tomu se přidalo velmi silné sněžení, kdy do rána napadlo přes 15 cm sněhu. Přimrzlá a zamrzlá auta se nemohla rozjet.

Dnes je hodně populární poukazovat na klimatické změny, oteplování, tání ledovců, výkyvy v teplotách. Přitom skutečnost je taková, že k výkyvům počasí docházelo, dochází a nejspíše docházet bude, a je to naprosto přirozené. Prostě s počasím je to jak na houpačce.

Zima před sto lety

A tak, pokud bychom se vrátili třeba o oněch sto let zpátky, zjistili bychom, že teplota je nižší v průměru maximálně jenom o 0,3 – 0,6 stupňů. To, že zamrzala v Praze Vltava a lidé na ní bruslili, bylo dáno tedy ne příliš velkými mrazy, ale prostě jen tím, že v řece tekla čistá voda, a ne kontaminovaná jako nyní. A stejně tak „ladovská zima“ je dána jednoduše jen tím, že nebyl tolik znečištěn vzduch.

V letech 1910 – 1940 sice došlo k vyššímu zvýšení průměrné teploty, ale to je příliš strmé, než aby mohlo být vyvoláno poměrně malým nárůstem skleníkových plynů během tohoto období.

Museli bychom se vracet o tisíce let, abychom narazili buď na malou dobu ledovou, či zase naopak neúměrně teplé období. Ale o tom až za chvíli.

Před sto lety bylo nejbouřlivěji

Podle posledních průzkumů a z analýzy meteorologických údajů z let 1872 až 2008 bylo před sto lety spíše bouřlivěji. Rakouští klimatologové zkoumali vývoj počasí ve středoevropských městech, včetně Prahy, za posledních 130 roků. Autorem studie je Christoph Matulla z vídeňského Ústředního institutu pro meteorologii a geodynamiku (ZAMG).

Tvrdí se v ní např., že nejbouřlivější období ve střední Evropě ukázal přelom 19. a 20. století. Následně prý četnost bouří klesala a svého minima dosáhla ve třicátých letech. Poté zase nastal plynulý nárůst počtu bouří s vrcholem v devadesátých letech, ale od té doby se vichřice a bouře opět uklidňují.

Malá doba ledová před 600 až 200 lety, tropy před 900 lety

Nyní tedy k již zmíněné malé době ledové či neobvykle teplému počasí v Evropě. Toto teplé období se datuje přibližně mezi rokem 1100 a 1350, kdy se dokonce až na severu Anglie pěstovala vinná réva.

Malá doba ledová se pak konala přibližně v letech 1400 až 1800, kdy během zimního období zamrzala Temže. Pro tyto teplotní výkyvy zatím není bezpečné vysvětlení.

Jak sledovat počasí daleko do minulosti

Problém je, že systematické sledování počasí, teplot, či dokonce dešťových srážek nebo oblačnosti se datuje nejdříve až od konce 18. století, a to překvapivě díky proklínaným jezuitům. Pro starší období však nejsou podobná pozorování k dispozici.

Směrem do minulosti jsou totiž záznamy stále řidší a vzrůstají pochyby o srovnatelnosti přístrojů používaných k pozorování. Informace je možné poskládat z deníků a kronik. Nepřímé zdroje informací nám pak ještě poskytují vrtná jádra z ledovců, letokruhy stromů a záznamy o kolísání hladiny jezer, příp. o postupu nebo ústupu ledovců.