Co dělat, když se setkáte s psychopatem, se dozvíte v galerii!

Zpočátku jsem byl rád, že vedle bydlí sympatický chlapík. Sotva jsem se nastěhoval, zaklepal na dveře. „Nedal byste si se mnou šálek kávy na uvítanou? Jmenuju se Pavel a jsem novinář na penzi,“ pravil a usmál se. Pozval mě k sobě na kávu a rozhovořil se o své slavné minulosti. Na oplátku jsem ho pozval na skleničku vína.

Dva dny na to přišel Pavel se zkormoucenou tváří – a že by potřeboval půjčit dvě stovky. Hned, jak mu přijde důchod, peníze vrátí. Uplynul týden, a nic. Pavel se vymlouval, že nemůže k bankomatu, že ho bolí nohy, potřeboval by nakoupit a zda bych mu neskočil alespoň pro dva rohlíky a kousek salámu. Tvářil se, jako by měl tak dvě hodiny před smrtí. Nákup jsem obstaral a ještě mu uvařil čaj. Týden na to vrátil ty dvě stovky, ale hned mě požádal, zda by si ode mě nemohl natáhnout kabel, vypnuli mu elektřinu, neb nezaplatil včas.

Obstarával jsem mu nákupy, vařil kávu, půjčoval peníze, které mi vracel s prodlevou, ale hned na to potřeboval něco půjčit. Třeba vysavač, porouchal se mu, a navíc ani luxovat nemůže kvůli zádům. Tak jsem začal u souseda i luxovat. Pomalu mi docházela trpělivost, a když na mě zvonil v neděli v půl osmé ráno, že mu došlo kafe, bouchly mi saze a Pavla jsem vyhodil.

Týden byl klid, pak začal znova! A ještě mi vyčetl, že jsem necita. Z toho „vyhazovu“ ho začalo bolet u srdce. A jestli bych ho neodvezl k doktorovi! Vymluvil jsem se na porouchané auto. Ale jak se definitivně zbavit téhle pijavice, to nevím.

Antonín, Chomutov

Odborník radí

PhDr. Petr Šmolka

O psychologii se někdy (nikoli neprávem) říká, že jde o vědní obor, který se pracně snaží prokázat to, co je už dávno známo z přísloví a lidových úsloví. Antonínovo trápení se sousedem by se dalo popsat jako „podávání prstu, při němž hrozí ztráta celé ruky“, případně jako „za dobrotu na žebrotu“.

Pijavice byly sice kdysi používány jako léčebný prostředek, pokud se ale jako pijavice chová někdo v našem okolí, pak jej jen stěží budeme považovat za terapeutickou pomoc. Aniž bych se kohokoli chtěl dotknout, musím konstatovat, že bývalí novináři jsou bytosti dost prazvláštní. V profesním životě bývali hodně mezi lidmi, společenskou izolaci nesou dost těžce. Pořadatelé tiskových konferencí by o tzv. Holubově letce mohli vyprávět. Novináři v důchodovém věku, kteří přijdou sezobat nabízené chlebíčky a mizejí na další tiskovku. Vyznačují se velice dobrým čichem na to, kde voní nějaké chutné občerstvení nebo „dáreček“.

I pan Pavel správně vycítil, že mu do teritoria přiletěla dobrá „kavka“. Bez skrupulí ji začal zneužívat. Dokud se Antonín bude jako ta kavka chovat, asi mu pokoj nedá. Tak by se zde nabízelo ještě jedno úsloví – o hrubém pytli a hrubé záplatě. Antonín má plné právo poslat Pavla ke všem čertům. Asi není náhodou, že Pavla jeho blízcí už dávno opustili. Měli k tomu zřejmě stejné důvody jako Antonín. Možná se jen nedali jako on svazovat sebezničující ohleduplností.