Jeho šampionka (jde o samici) měří 9,93 cm a váží 33,60 gramů.

Podle pelhřimovské Agentury Dobrý den jde o prokazatelně nejtěžšího švába na světě. Miloš Marek ji spolu s dalšími podobně velikými „mazlíčky“ tohoto druhu přináší v plastovém boxu. Ti si tam pomalu lezou v hromádce listí, občas přežvykují menší nalámané kousky a nijak se nenechají rušit přítomností světla a fotografování. Mnoho dam by v tu chvíli patrně uteklo. Možná by jim stačilo jen pomyšlení, že v bytě u pana Marka je jedna celá místnost vyčleněná výhradně švábům. Jsou v teráriích a chovných boxech v počtu několika set exemplářů různých druhů.

Chovatel tam ale návštěvy nepouští.

ZA VŠE MŮŽE UČITEL BIOLOGIE

Pan Marek je vystudovaný inženýr Fakulty rybářství a ochrany vod v Českých Budějovicích a profesně se věnuje rybám. Když se zamýšlí nad tím, co ho ke švábům tak přitáhlo, vzpomíná na léta střední školy.

„Tehdy nám pan učitel nosil na hodinu různé ukázky živočichů,“ vysvětluje. „Měl tam také několik exponátů různého hmyzu a mě zaujali právě ti švábi. Dostal jsem chuť něco chovat, a zároveň mi šlo o to, aby to bylo netradiční zvířátko. Ale i tak, ono chování švábů, byť to není zcela obvyklé, není novinka. Buď se tomu věnují lidé, kterým se to líbí podobně jako mně, nebo šváby chovají ti, kteří je potřebují jako krmivo pro své agamy či pavouky.“

Napadá vás otázka, jak tyto nepopulární živočichy sehnat?

Jednou z možností je prý zverimex, kde šváby prodávají jako krmivo, ale ti chovní se získávají většinou jinde. Po republice i ve světě se totiž konají teraristické burzy, kam se sjíždějí podobní nadšenci a vyměňují si přírůstky. Často prý jezdí Poláci, Němci a Maďaři. Chovatelé svůj koníček také sdílejí na sociálních sítích, kde si předávají zkušenosti, chlubí se exempláři a případně si domlouvají výměnu.

POCHUTNAJÍ SI NA JABLKU

Každý druh švába prý vyžaduje specifické podmínky. Jeden má rád sucho, druhý vyhledává vlhko, dalšímu vyhovuje substrát nebo v teráriu uvítá kůru. „Je to pestré a tak trošku alchymie,“ říká Miloš Marek k chovu. „Ale to mě právě baví. Minimálně jednou týdně jim musím věnovat alespoň tři hodiny, kdy je potřeba všechny nakrmit. Naštěstí nemusím kupovat speciální stravu, zajdu jim pro opadané listí a tekutiny si berou z ovoce, takže jsou dobrá jablka. Občas jim dopřeji suché vločkové krmivo pro rybičky, ze kterého získají vitaminy.“

Pozor je prý třeba dát na tropické druhy. Některé, když utečou, tak rychle zamoří byt. Může se to ale stát každému, kdo si v létě nevědomky z jižní destinace přiveze švába třeba v kufru. Zamoření ani tak nesouvisí s hygienou, jak se často uvádí. Spíš je to tím, že se dokážou množit geometrickou řadou a že patří mezi nejodolnější a nejpřizpůsobivější hmyz. Obvykle se jim líbí v tmavých, úzkých, teplých a vlhkých koutech, třeba pod dřezem. Háček je v tom, že pokud se u nás zabydlí, jsou schopni se živit tapetami, škroby, lepidly či dokonce azbestovými vlákny. Je také známo, že se objevují v restauracích nebo pekárnách, kde je přilákají zbytky potravy.

Každopádně návštěvy se k panu Markovi nijak nehrnou. „Některé kamarádky k nám nechtějí,“ potvrzuje přítelkyně chovatele, jež pana Marka poznala už na vysoké škole a koníček svého partnera toleruje. „Ani se jim nedivím. Sem tam nějaký šváb z terária uteče...“

ODOLNÝ HMYZ!

* Název pochází z německého názvu pro tento hmyz, Schaben. Počet známých druhů švábů je asi 3 500, z toho v České republice je pět druhů původních a šest zavlečených.

* Jejich velikost se pohybuje od 5 milimetrů do 10 centimetrů.

* Jsou rozšířeni po celém světě, největší počet druhů žije v tropech a subtropech.

* Patří mezi nejodolnější a nejpřizpůsobivější hmyz. Vydrží až měsíc bez vody a tři měsíce bez potravy. Mají schopnost přežít vysoké dávky radioaktivního záření.

* Většina druhů žijících ve volné přírodě, je aktivní ve dne, zatímco synantropní druhy jsou aktivní v noci.

* U nás se v blízkosti člověka vyskytují dva druhy švábovitého hmyzu: šváb obecný a rus domácí.