Alice: Těšila jsem se na aktivní důchod, lékaři mi ale zničili zdraví

Nejčastěji bývají artrózou postižena kolena
Nejčastěji bývají artrózou postižena kolena
Zdroj: Shutterstock
Nejčastěji bývají artrózou postižena kolena

Jsem krátce v důchodu a sotva jsem se začala těšit, jak si budu užívat jízdu na kole, tenis, lyžování, tu a tam si ještě vylezu na nějakou tu skálu – a prásk! Začalo mě trápit koleno. 

Napřed jsem tomu nepřikládala velký význam. Je mi šedesát, klouby se občas ozývají, tak je zpacifikuju nějakými potravinovými doplňky. Začala jsem je pravidelně brát, ale výsledek nula.

Poslali mě na ortopedii, a tam mi sdělili, že mám artrózu, aplikovali nějaké injekce – ale s upozorněním, že je to dočasné řešení, a pokud moje koleno zlobit nepřestane, čeká mě s největší pravděpodobností operace a endoprotéza.

Koleno se na krátký čas uklidnilo, už jsem si říkala, že to bude dobré, ale nebylo. Takže znovu na ortopedii, a tentokrát mi lékař nekompromisně sdělil, že mi pomůže jedině endoprotéza.

Operaci jsem podstoupila, ale do rány se dostala infekce, neustupovala, lékaři museli implantát vyjmout, vzniklý prostor vyplnili nějakou speciální bombou s antibiotiky, ve špitále jsem ležela šest týdnů, než infekce odezněla a mohli mi implantovat novou endoprotézu.

Jenže ani tím trable neskončily, protože při druhém zákroku došlo k poškození nervů, stává se to prý výjimečně, ale já byla výjimka, navíc mi ochabla místa v okolí chodidla a přestože mě odborníci uklidňovali, že se to časem spraví, nic se nespravilo. Lékaři navrhli další operaci, tu jsem ale odmítla. Nevěřím jim, je to jejich vina.

Navíc trpím bolestmi, v lázních jsem byla dvakrát a problémy mám pořád. Co naplat, že sama endoprotéza je údajně dobře usazená a funkční.

Od mládí jsem sportovala, bez pohybu si vůbec neumím představit svůj další život, a teď bych měla skončit? Mám deprese, připadám si úplně k ničemu a manžel se mnou navíc přestal spát.

Alice, Krnov 

NÁZOR PSYCHOLOGA: PhDr. Petra Šmolka

Vážená paní, milá Alice, váš příběh by fundovaněji připomínkoval ortoped, chápu však, že jich můžete mít po vašich zkušenostech kapku „plné zuby“. Snaží se nám namluvit, že operace endoprotéz je už standardní úkon s minimem rizik. Jára Cimrman by asi dodal, že se taková operace nepovede jednou, dvakrát, maximálně několikrát za rok. Postihne-li něco takového pecivála, nelze vyloučit, že to uvítá jako legitimní důvod pro další poflakování. Pro někoho tak agilního, jako jste bývala vy, je pak stejná situace mnohem těžší; zřejmě nezbude, než si hledat náhradní hobby. Vnoučata, kultura, nebo třeba taková Univerzita třetího věku… Jakákoli smysluplná aktivita odvede pozornost od nemilých myšlenek a pocitů. Chápu, že se vám už do dalších experimentů na ortopedii nechce. Trpíte-li depresemi, pak by bylo vhodné poléčit je. Svěřit se „lékařům duší“, pomoci by mohla i návštěva manželského poradce. Mohl by vám mimo jiné pomoci porozumět manželovu nezájmu o sex.

Vyloučit nelze, že vaše fyzické omezení vítá proto, že tím může vysvětlovat snížený zájem o sex, případně i v jeho věku celkem běžné potíže s potencí. Je také možné, že mu chybí vaše dřívější unikání. Unikání přikrmuje touhu. Ke sportovním výkonům mu teď asi unikat nebudete, což ale neznamená, že byste mu nemohla unikat jinam.

Osobní kontakt s manželským a rodinným poradcem by jistě napověděl víc!

Připravila: Tereza Lokajíčková

Zaznamenala: Dagmar Morenová

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky