V galerii najdete tipy na to, co stihnout do 50 let.

Po internetu koluje žertovná definice seenagera jako „člověka, který má vše, po čem toužil v mládí, jen o 50 let později“. Nemusí chodit do školy ani do „roboty“, dostává peníze bez práce, může legálně pít alkohol, kouřit i jezdit automobilem. Nebojí se ztráty zaměstnání. Akné ho dávno netrápí, ve vztazích nehrozí otěhotnění. Prostě „hustý“ život!

Hypotéka do 120 let

Stále u nás převládá povědomí o penzistech jako o lidech chudých, kteří stěží zaplatí inkaso, jídlo a léky. Věc ale není tak jednoduchá. Podle výzkumu je v ČR zhruba 2,5 milionu seniorů – tedy lidí starších 55 let. Z nich pak téměř milion má dostatek peněz na to, aby mohli jednorázově vydat alespoň 20 000 Kč: třeba na dovolenou. Každý 10. občan republiky je tedy podle průzkumů senior, který nemusí obracet každou korunu, může si dovolit návštěvu kulturních akcí, pěstování koníčků i cestování. Prakticky všichni tito lidé mají počítač a používají internet, víc než polovina z nich má i smartphone.

Velká část z „osob 55+“ také ještě pracuje a přestože se řadí do kategorie seniorů, má příjmy jako na vrcholu produktivního života.

Ve světě už dávno berou seniory coby „bonitní“ část populace velmi vážně: třeba jedna britská hypoteční firma už prodloužila věk na splacení hypoték ze 70 na 95 let (získat hypotéku lze do věku 85 let, maximálně na 60 procent ceny nemovitosti) a podle listu Daily Mail se prý chystá dokonce prodloužení do 120 let!

Důchodci mezi žraloky

Přitom senagery už dávno máme i u nás – jen se jim tak neříká. „Ano, znám ten výraz,“ usmívá se Jan May (72) z Prahy. „Dávám ale přednost českému označení ,skotačivý dědek‘, které na mě myslím dobře sedne.“ Pan May vystudoval matematiku a fyziku, pracoval v ČKD Polovodiče, učil a po roce 1989 založil firmu (čtyři zaměstnanci) na montáž zařízení pro datové přenosy, velkých antén (třeba pro Svobodnou Evropu) apod.

„Před 10 lety jsem odešel do důchodu, abych se mohl naplno starat o manželku, která byla od svých 30 let psychicky nemocná. Pak jí ještě vyoperovali nádor z hrudi a po tomto zákroku byla od pasu dolů ochrnutá.“

Jenže právě když pan May předal firmu synovi a chtěl se už věnovat výhradně manželce, žena zemřela. Poté, co se z velké ztráty vzpamatoval, začal žít „sýnejdžrovsky“. „Mám rád moře, každý rok k němu tak jednou dvakrát vyrazím; užívám si plavání dvou kilometrů denně, občas i surfování,“ vypráví. „Vrcholem mého cestování asi byl výlet na Tahiti – s kamarády jsme se potápěli mezi žraloky, zkoumali džungli, krátery, seznamovali se s domorodci. Obvykle ale jezdíme do Řecka, Itálie a Chorvatska: tuhle zemi miluji, jenom v Medžugorje jsem už byl šestkrát – vždycky tam,dobíjím baterky‘.“

Tady asi dlužno podotknout, že pan May je praktikující katolík, pomáhá a dokonce občas ministruje v kostele sv. Václava na Smíchově, v budoucnu by se chtěl stát jáhnem. Také se však podílí na výzkumech České astronomické společnosti, jezdí po republice s přednáškami (třeba na téma „Věda a víra“) a dělá besedy o astronomii ve školkách či například na táborech; nelení s sebou vozit svůj velký dalekohled a nakupovat sladkosti jako odměny pro řešitele kvízů. Jenom jediné zatím nezvládl – změnit byt v Lesnické ulici, kde dlouho žil, na malé muzeum. Je to totiž jediný zachovalý příbytek Alberta Einsteina! Muž, který pravidelně vyráží na kolo i na běžky spolu se svojí novou partnerkou (51), má krédo: „Nejkrásnější je mít se o koho starat, o koho pečovat. To je pro mě jako droga!“

Tenhle svět bude pro starý (a bohatý)

Podle demografických projekcí má v ČR v roce 2050 být každý třetí člověk starší 65 let! V té době určitě i nás čekají „senior hours“ – časnější otevírací doby supermarketů, restaurací apod., které vycházejí seniorům vstříc třeba vypnutím otravné hudby, dozorem nad eskalátory, větším množstvím speciálně školených prodavačů aj.

To už nejspíš i v naší domovině budou běžné seniorské čtvrti a vesnice, které na Západě začínají být velkým byznysem. Starší lidé tu nacházejí svět, který je přímo ušitý na míru jejich potřebám. Samozřejmě však ti starší lidé, kteří si to mohou dovolit. Kolik jich asi u nás za 30 či 40 let bude?

UŽ JSTE NĚKDY SLYŠELI SLOVO SEENAGER? OZNAČUJE „SKOTAČIVÉ DĚDY A BABKY“. I U NÁS JE JICH POŘÁD VÍC A VÍC!

Já nechci být senior! Celosvětově se řeší problém s výrazem senior. Řada lidí ho totiž chápe jako pejorativní, trošku dehonestující – prostě odstrkující dotyčnou osobu do starého železa. Přestože v angličtině slovo „senior“ znamená také důležitější, výše postavený, prostě šéf, tak se i zde začíná používat jen označení 55+. To je považováno za politicky korektní.