Mnoho psychopatů mělo nějakým způsobem narušené dětství. Více se dozvíte v galerii.

Adámek se mi několikrát svěřil, že jeho spolužák Jindra často provokuje ostatní děti a ubližuje jim. „Kope nám do tašek, tahá za vlasy a štípe nás, vždycky když to učitelka nevidí,“ postěžoval si loni v listopadu. „Posledně mě bouchl pěstí do nosu, až mi tekla krev. Jirku zase štípnul tak, že měl modřiny. A holkám vysypává aktovky!“

„Řekli jste to paní učitelce?“ zeptala jsem se. „Ne, nechceme žalovat,“ odpověděl vnouček. Snažila jsem se mu vysvětlit rozdíl mezi žalováním, kdy se dítě snaží získat přízeň učitelky, zavděčit se jí, a sdělením příznaků chování, které ohrožují pocit bezpečí a jistoty dětí ve škole. Nevím, zda mě pochopil, spíš si myslím, že ne. Není pro mne snadné najít správná slova, která by tento rozdíl přiblížila osmiletému dítěti.

Náš Adámek i nadále snášel kopání do tašky, štípání a popichování, dokud ho jednou Jindra nechytil v šatně za vlasy a nestáhl mu hlavu dozadu.

Adámek se ohnal loktem a mnohem menšího Jindru trefil pod oko. Jindra upadl a začal ječet – „Pane školníku, pane školníku, pomoc!“ Školník přiběhl a kňourajího Jindru postavil na nohy. Následující den nahlásil případ ředitelce školy. Ta ihned kontaktovala moji dceru, matku Adámka, aby se dostavila do školy. Adámek prý zmlátil mnohem menšího a slabšího spolužáka, a to se přece musí řešit na vyšší úrovni.

Nelenili ani rodiče Jindry, který přišel domů s monoklem pod okem. Honem to nahlásit na policii a s klukem ke známému doktorovi. Týden ho nechal doma, a to už je přece důvodem vyžadovat po rodičích Adámka finanční náhradu za fyzickou a psychickou újmu.

A tak případ obyčejné půtky druháků skončil na odboru sociální péče městského úřadu a dcera s manželem dostali předvolání, aby se i se synem dostavili k projednání. Jsou pěkně naštvaní, ale obávám se, aby největší psychickou újmu neutrpěl můj vnuk. Celý případ vnímá jako křivdu. „Vždyť já se jen bránil, já si nezačal! Byli u toho i Pepa s Ondrou, proč se jich nikdo nezeptá? Proč mám vůbec někam chodit?“

Třídní učitelka, která děti zná, je na nemocenské, a paní ředitelka prostě řešila „případ“ tak, že ho předala odboru sociální péče. Lze jen doufat, že tam pracují rozumní lidé, kteří se budou zajímat i o okolnosti celé „kauzy“. Snad je bude zajímat také to, že Adámek se vzorně stará o svou mladší sestřičku a že dosud neměl žádné problémy s chováním ve škole. Třeba se zeptají i jeho spolužáků Ondry a Pepy, co se v té šatně odehrálo, a také si ověří, jak se k dětem ve třídě choval Jindra. Ale třeba taky ne. Možná si můj vnuk bude muset už v osmi letech zvyknout na to, že spravedlnost je opravdu slepá.

Obávám se, aby největší psychickou újmu neutrpěl můj vnuk. Celý případ vnímá jako křivdu. „Vždyť já se jen bránil, já si nezačal!“

Markéta, Znojemsko

Odborník radí

PhDr. Petr Šmolka

Pyrotechnik, hasič, učitel – co mají tato povolání společného? Všechna patří bezesporu mezi profese vysoce rizikové. Možná nejhůř jsou na tom nyní právě kantoři. Riziko vysoké, a navíc dost mizerně placené. Za našich dob bychom zřejmě konstatovali, že Jindra je grázlík, a kantor by si ho už nějak srovnal.

A dnes? Kantoři podstupují školení, jak se ve škole se šikanou vypořádat, ředitelé jsou hodnoceni dle toho, zda se jim šikanu podařilo v jejich škole vymýtit. I Adámkova ředitelka se zřejmě rozhodla hájit především pověst svého ústavu. Takže zvolila zdánlivě nejjednodušší cestu – oznámení na „sociálku“. Při troše štěstí se tam zločinný Adámek a jeho rodiče setkají s pracovnicí natolik osvícenou, že si je alespoň vyslechne.

Složitá je zde i role paní Markéty. Správná babička je vždy ochotná vnuka vyslechnout, dávat mu pocit bezpečí a možnost se svěřit. Možná nic dalšího nečekal, ona však měla dojem, že by měla situaci nějak řešit. Vlastně mu tím nabízí nevyžádanou pomoc; její přílišná aktivita by se mohla paradoxně obrátit proti němu. S rizikem, že se jí už příště bude ostýchat cokoli choulostivějšího sdělit. Co kdyby se spokojila s tím, že by Adámkovi na daném příkladu jen popsala, že cesty spravedlnosti jsou někdy nehezky křivolaké. Navíc zná opravdu pouze tu jeho verzi…