Pokud se rozhodnete navštívit manželskou poradnu, víme, co vás tam čeká. Více v galerii.

#clanek|3988231#

Nemělo cenu pokračovat v hovoru. Napsal jsem žádost o rozvod a odeslal ji. Když přišlo předvolání, dostala hysterický záchvat. Prý jsem blázen a nemám to ze své hlavy, nakukal mi to ten kolega, co se taky rozvedl, a vůbec, když se chci rozvádět, tak ať vypadnu, protože byt je její.

Vypadl jsem do domku zděděného po mamince. Ani osobní věci jsem si nevzal, jinak bych se s ní musel poprat. Znovu jsem ji uviděl až u soudu. Dostavila se uplakaná a začala soudci líčit, jaký jsem mizera. Prý jsem ji o rozvodu ani neinformoval!

Necita jsem, samá ženská, co ona všechno vytrpěla, a teď na stará kolena, když je nemocná, víte, pane soudce, mám těžce nemocné srdce, lkala, mě opouští, a to jen proto, že je sobec a zdědil po matce barák. A nejspíš si tam chce nastěhovat nějakou novou ženskou, protože byl vždycky sukničkář. Přesto se ale rozvádět nechce, jelikož mě prý stále miluje! Byl jsem jak v Jiříkově vidění.

Vytasila se dokonce s nějakým potvrzením od doktora, že má srdce tak nemocné, že snad skoro žádné ani nemá, tak je nadranc.

#clanek|3980946#

„A přitom to býval tak hodný člověk,“ pokračovala, „ale ten jeho kamarád, co se rozvedl, mu napustil hlavu samými nesmysly.“ Vůbec jsem nechápal, proč ji soudce nechával tak dlouho mluvit. Takže jsem se o sobě dozvěděl, že jsem ji celý život podváděl („ale nakonec se vždycky vrátil, pane soudce, pokorně, pochopil, kde je jeho místo,“ dodávala), taky jsem prý pil, utrácel za nesmysly atd.

Když se mě soudce zeptal, zda jsme se snažili řešit naše problémy například v manželské poradně, řekl jsem, že ne, protože jinak by nám nejspíš doporučili rozvod už dávno. Děti totiž nemáme. Tím jsem si ovšem naběhl. Manželka se rozplakala ještě víc, chytala se za hruď a řekla, že jsem cynik. Soudce nakonec jednání přerušil s tím, že ač se domnívá, že ze svého stanoviska neustoupím, je nutné zklidnit manželčiny emoce a domluvit se, třeba i na majetkovém vyrovnání. Pokračování bude až za dva měsíce.

Když jsme byli na chodbě, žena už neplakala. Oči jí planuly vztekem. „Nemysli si, že se rozvedeš! Já budu proti. A budeš se o mě muset podle zákona starat, protože si přinesu papír, že jsem těžce nemocná! Taky mi budeš muset platit výživné, protože jsem byla dlouho v domácnosti a mám nízký důchod. Tak si to rozmysli, poseroutko.“ A odplula.

Na pokračování jednání čekám pln nervozity. Může mě nějaký zákon donutit, abych žil s někým, koho už léta nesnáším?

Karel, Opava

#clanek|3988368#

Odborník radí

Z vyprávění pana Karla vyplývá, že podal návrh na tzv. sporný rozvod (zákon zná ještě tzv. rozvod dohodou, na kterém se manželé shodnou a jehož součástí je i majetkové vypořádání).

Karlovo manželství může být dle zákona rozvedeno, je-li soužití hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Dále však zákon hovoří o tom, kdy i přes výše uvedené soud návrhu na rozvod nevyhoví.

Jsou zde dva důvody: jednak zájmy nezletilého dítěte, jednak zájmy manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma (zde je výjimka, pokud spolu manželé nežijí více než tři roky).

U Karla tak přichází v úvahu druhý důvod pro nevyhovění návrhu na rozvod. Zde je však nutno zdůraznit slovo „převážně“ ve větě „převážně nepodílel“. Zákon totiž vychází z domněnky, že na rozvodu se podílejí oba manželé. Je tak na Karlově ženě, aby u soudu prokázala, že se na rozpadu manželství převážně nepodílela. Měla by tak prokázat tvrzené, tedy že Karel je sukničkář.

Karlovi v každém případě doporučuji vyhledat právního zástupce, který již bude vědět, jak si s manželčinými tvrzeními poradit.

#clanek|3979492#